Vesmírná mise LUCY - návštěva Trojanů u Jupiteru (2)

Lidstvo posílá výzkumnou sondu k Trojanům Jupiteru. Je to poprvé v historii. Sonda LUCY a její dlouhá, napínavá cesta. (díl 2., délka blogu 5 min.)

Planety nejsou na své pouti vesmírem osamělé. Některé z nich mají měsíce (i naše vlastní planeta má takového souputníka). Prakticky všechny ovšem mají vzdálené přátele, kterých si na první pohled vůbec nevšimnete: Trojany. 

Existují ještě další Lagrangeovy body, které se nacházejí na přímce, spojující planetu a hvězdu. V nich se ovšem tolik těles neshromažďuje. Důvod je úplně jednoduchý. V Lagrangeových bodech se vzájemně vyrovnávají gravitační vlivy planety a hvězdy. Body L1, L2 a L3 zaujímají malé oblasti a jsou nestabilní podobně jako poloha kuličky v sedle, zatímco body L4 a L5 jsou prostorově rozlehlejší a stabilní (srovnatelné s kuličkou v důlku). Je tedy logické, že se v nich může zachytit více objektů. 

Stejně logický je fakt, že pokud vyšleme sondu, která má Trojany zkoumat, bude nejlepší ji poslat k tělesům v bodech L4 nebo L5 na oběžné dráze Jupiteru. Naprostá většina dnes známých Trojanů se totiž nachází právě tam. 

Mise LUCY

Mise LUCY se bude moci věnovat hned sedmi objektům a tak je ve srovnání s jinými misemi NASA poměrně levná. Vědci doufají, že se jim pomocí nových poznatků podaří lépe vysvětlit procesy při vzniku Sluneční soustavy.  

Název LUCY odkazuje na 3,2 milionů starý skelet dávného předchůdce člověka, který byl nalezen v Africe. Stejně jako fosilní kosti LUCY jsou totiž Trojané fosilní zbytky z dob,  kdy se formovala Sluneční soustava z plynu a prachu, kroužícího kolem mladého Slunce.

14 metrů dlouhá sonda odstartovala nedávno z mysu Canaveral. Na oběžnou dráhu ji vynesla raketa Atlas-V. To je raketa pro starty se středním až těžkým nákladem. Jedná se o nejmodernějšího člena raketové rodiny Atlas. 

Sondu budou na její 6,5 miliardy kilometrů dlouhé výzkumné pouti napájet baterie a solární panely. 

Vzhledem k tomu, že musí proletět pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, přímo se nabízí, aby jeden z nich navštívila. Poté se bude věnovat šesti cílům v bodech L4 a L5. Mise by měla trvat dvanáct roků. 

Daňového poplatníka bude stát jen kolem 148 milionů dolarů. Pro srovnání - mise Cassini- Huygens, která zkoumala Saturn a jeho měsíce, stála 3270 milionů dolarů. Přímo nebo nepřímo na ní pracovalo až 4300 lidí. Konečná suma dosáhla 3,9 miliardy dolarů.

Přístroje, které má LUCY na palubě

Při tak nízkém rozpočtu se samozřejmě jedná o sondu, která znovu využívá už známé a existující přístroje. Na své palubě nese sonda spektrometr, který bude pracovat v infračerveném pásmu spektra  - L´TES. Je prakticky identický s podobným přístrojem, který vědci využili při misi OSIRIS-Rex. Dvě kamery jsou pro změnu identické s těmi, které nesla sonda New Horizons, letící k Plutu. 

Způsob vedení mise

Není to jediná podoba. Také styl výzkumu se bude podobat způsobu, jaký používala sonda New Horizons. 

Sonda bude vypuštěna na svou cestu, aniž by znala přesnou pozici svého cíle. Kamery ho zachytí až během letu k němu. Dodají potřebné údaje, aby mohli vědci vypočítat přesnou polohu. Poté budou provedeny letové korektury, které dovolí sondě proletět tak blízko asteroidu a Trojanů, jak si budou vědci přát. 

Důvod pro takový postup je také poměrně jednoduchý. Vědecké cíle mise jsou tmavé a ze Země špatně viditelné, navíc jsou díky své malé velikosti náchylné ke gravitačnímu rušení velkých těles. Neznáme jejich přesnou pozici - na rozdíl od dobře viditelných planet, u kterých jsou pohyby dobře předvídatelné a cesta k nim se dá tedy dobře vypočítat a naprogramovat. 

Příště: Co přesně má zjistit sonda LUCY, čemu se bude věnovat a co se dá ze získaných dat zjistit o minulosti Sluneční soustavy?