Potopa na Marsu

Na pusté planetě, která večer načervenale září na našem nebi, by nejspíš nikdo nečekal potopu. Přesto, jak se zdá, se musel Mars před miliardami roků potýkat právě s ní. (délka blogu 8 min.) 

V nedávném blogu “Co je nového na Marsu” jsem zmínila nejnovější sondu, která je právě na cestě k Rudé planetě. 

Jmenuje se Mars 2020 a její součástí je mimo jiné rover jménem Perseverance (vytrvalost) a helikoptéra, která má pomoci při studiu marsovské geologie. Kromě toho se bude tato 2,5 miliardy dolarů drahá sonda zajímat také o marsovské klima. 

Rover pak bude navíc ještě sbírat povrchový materiál a horniny, které by mohla některá z budoucích misí dopravit na Zemi. Pozemské možnosti totiž daleko převyšují to, co je možno z marsovské horniny zjistit přímo na Rudé planetě. 

Cílem mise je také zjistit, jestli se dá z atmosféry této planety získávat kyslík. Budou se hledat další zdroje vody pod povrchem, což jistě přijde vhod budoucím výpravám. 

O tom, že se na Marsu pod povrchem ještě musí skrývat skrytá voda, momentálně už nikdo nepochybuje. Sondy, které krouží na oběžné dráze, našly taková podzemní jezera pod povrchem polárních oblastí. 

Mars totiž v dávné minulosti nebyl vyprahlou pouští, jakou je dnes. I on dostal v době “velkého bombardování” svůj podíl zmrzlého ledu, který do centra naší soustavy přinášely komety a asteroidy z chladnějších, vnějších oblastí. 

Potopa téměř biblická

V dobách, kdy byla naše Sluneční soustava ještě poměrně mladá, byl i Mars planetou s vodními toky a dokonce i (nejspíš nepříliš hlubokým) oceánem. Vědci teď dokonce našli stopy… dávné potopy. Udála se v kráteru Gale, místě, kde se nachází rover Curiosity. 

Kráter Gale...

...se nachází v blízkosti marsovského rovníku. Vznikl před více než 3,5 miliardami roky při kolizi planety s větším asteroidem. Dnes má průměr kolem 150 km. Pojmenován byl po australském astronomovi W. F. Galem. 

Uprostřed kráteru se nachází hora, která má v průměru kolem 5 km. Ta byla pro změnu pojmenována po geologovi Robertu Sharpovi. 

Před ca. čtyřmi miliardami roky tu musela proběhnout katastrofa, kterou dnes vědci mohou rekonstruovat z různých sedimentologických stop, například z naplavenin. Ty objevila už orbitální sonda, která se zabývá fotografováním povrchu Marsu. Nyní je mohli vědci prozkoumat zblízka. 

Našli například prohlubeniny, které měří téměř 10 metrů a jsou od sebe vzdálené kolem 140 metrů. Podobné útvary jsou známé i na Zemi, i když tady nejsou tak staré. Podobná je také velikost jednotlivých úlomků hornin. Taková struktura uložených sedimentů bývá způsobena rychle tekoucí vodou. 

V období před 3,7 - 4,1 miliardami roky byl tedy kráter Gale zjevně zaplaven velkým množstvím vody, která stékala mimo jiné také po úbočí hory Mount Sharp, jak zjistila sonda Curiosity. 

Dnes se také ví, z jakého směru vodní masy přišly a kam zamířily. Voda vnikla do kráteru z jihu a směřovala k severu. Vlna byla prý vysoká kolem 24 metrů a pohybovala se kupředu celkovou rychlostí přibližně 10 m/s. 

Bylo “vodní období” na Marsu dostatečně dlouhé na to, aby během něj vznikl na naší sousední planetě život? Odpověď na tuto otázku zatím neznáme. 

Ale na další otázky, týkající se marsovské minulosti, nám možná pomůže najít odpověď nový rover Perseverance. Na Rudé planetě přistane 18. února 2021, tedy za necelé tři měsíce. Jistě o něm ještě uslyšíme…