Opět. Nemohla jsem vás najít, protože článek byl už včera. A já mám zmatené dny i bez toho kvůli nemoci dítěte a neustálému přehazování směn...

Moje chyba - úplně se mi popletly dny. Mějte krásný den, Kláro, ať se daří.

Mám radost ze zdejších diskusí a díky za téma, které Dani nabízíte. Zdravím a přeji hezký víkend.

Jsem ráda, že se líbilo, přeju krásný den, Dani.

Raději myslet na hezké dny a dobrou baštu, to je nám blíž. Život je přece tak krátký...

Postačí si porovnat věk a vývoj naší planety, a věk a vývoj člověka, jeho mozku – mysli, někde od formování prvních civilizací, k dnešku. Pokud bude toto tempo evoluce mozku pokračovat, kde budeme za 500 - tisíc let, jak se mocně rozšíří naše vnímání a chápaní, tedy realita ... . Bude vše jinak.

Celé je to vlastně je to vlastně postavené na dvou veličinách. První veličina je stav formování reality našim mozkem, kde platí zákon zrození vědomí, který říká, kdo se zde narodí tak nemá dnešní vědomí, nemá žádné a podle určitého programu, tak aby byla vzájemná generační a mezigenerační shoda, fungovala řeč, písmo, a další civilizační náležitosti. V dospělosti, a to je důležitá část, pak je jen několik stabilních celoživotních fázích, jež mají svůj "odstín" reality, navíc je "usměrňována počtem smyslů. Pak je i duální podle aktivnější části mozkové hemisféry. Pravá, kde je cit pro celek, emoční inteligence, láska, duchovnost, tu mají aktivnější ženy, levou, kde je cit pro realitu, řád, autoritu, čas, tak tu mají aktivnější zase muži. My vlastně historicky máme jen několik stabilních celoživotních fázích a díky nim vše poznání, a to že stále dokola se objevuje Amerika a vyskytují stejné, chování a dějiny. Tyto celoživotní fáze pak mají svůj "odstín" reality, jež se celkem snadno pozná, z frekvence určitých slov, životního prostředí atd. Zde ale zatím nemáme moc rozvinutou časově dějovou inteligenci, tedy schopnost "podvědomě" vnímat kontinuální děje, tak jak jdou měsíc za měsícem, rok, za rokem. Zde pak vše má jiný smysl, účel, řád než v našem denním, vědomí, které končí spánkem. Pak tu je fenomén duálních smyslů, kde máme smysly v párech z určitého důvodu. Dnešní stav evoluce člověka, je vlastně jako jedním okem se dívat a vnímat věci blízké, to mají aktivnější muži, a druhým okem do dálky, to zase ženy. Od dob osvícenství, zrušení poddanství, zavedení vzdělání, a nárůst informačního tlaku, od telegrafu, po televizi, tak je zde evoluční tlak na mozek, zvládnout dnes už globální informační tlak. Tím pádem je tzv. našlápnuto na další evoluci a formu člověka, kde ta dnešní je v roli Neandrtálců s duálním mozkem, a evoluční cestou v dynamice formování civilizací a civilizační soběstačnosti.

Tím pádem se rozvinou další celoživotní stabilní fáze, a že se to děje tak je zde přibudu další roviny do tzv. skládačky Univerza. To že se to děje, tak je snadné poznat z tzv. druhé puberty, a to duševní, kdy mozek už má rozvinutou architekturu, a program učení se ze zpětných vazeb od okolí, už vytvořil velkou databázi, algoritmy, a struktury formování reality, tak že se začne dotýkat věcí, za smysly, a jelikož nemá a nemůže mít zde poznání, tak postupuje určitou charakteristickou cestou, učení se, za nímž jsou určité zákony formováni reality, jak se mozek učí. Tato druhá duševní, celostní puberta, pak objevuje svět mimo smysly, neboť tam má mozek prázdno, a má to určitý postup a charakteristiku, bohužel duální, jinou u žen jinou u mužů, ženy tíhnou k ezoterice, přírodě, lásce, různým entitám, a muži zase k náboženství, víře, hermetickým vědám, či mimozemským civilizacím a v závěru zkoumání vesmíru a jeho řádu. Tím pádem zde poprvé v historii, máme další stupeň, celoživotní stabilní fáze a sni určité projevy a vlastně i další krok evoluce. Je to vlastně oddělení od lidská cesty a reality. Mozek formují dvě roviny, první rovina je vzdělání, prostředí, a to má své limity, tedy určitou konfiguraci mozku, někdo má cit pro matematiku, jiný pro kreslení. Druhá rovina, je dnes zašlapávána, a opomíjena a tím je potřeba myriád zpětných vazeb, zkušeností, což ale činí život dost drsný, ale přináší onu moudrost stáří. Další rovina pak vyvstane z dokončení procesu duální existence a reality a rozpoznání na základě zákonů, principů, řádů a myriád zpětných vazeb, prostředí za smysly. Tím se otevřou dveře pro další rovinu, a to kontinuální časově dějovou inteligenci s citem pro vnímání řádu a principů kolem. To už nebude mít lidské kontury. Uvidíme Univerzum úplně v jiných rozměrech a dynamikách, a realit, kde bude třeba popsána mentální, a existenční realita, jež určuje souřadnice časoprostoru kde jsme a co jsme a co děláme.

Rotace Země urychluje obíhání Měsíce, který se od Země postupně vzdaluje. Změny jsou ale tak malé, že se dřív Slunce stane červeným obrem, než stačí Země o svůj Měsíc přijít. Tohle lovím z paměti, tak doufám, že jsem si to zapamatoval správně .

Ty změny především rychle klesají. Pokud bude Měsíc dvakrát dál, jeho vzdalování bude o dva řády pomalejší.