Mise Exomars 2022 je znovu odložena

Známý výrok inter arma silent musae by se dal modifikovat. Inter arma silent … scientia. Přerušení mise Exomars. (délka blogu 7 min.) 

Ekonomické sankce proti Rusku a odvetná opatření Moskvy ohrožují mimo jiné i dlouho připravované a nákladné mezinárodní vesmírné projekty. Jedním z nich je bohužel i další evropská mise na Mars. 

Nešťastná mise Exomars

Původně se měla druhá část mise Exomars uskutečnit už v roce 2018. První část projektu vyrazila k Marsu v říjnu 2016. Byla jen částečně úspěšná. Orbitální část sondy (TGO - Trace Gas Orbiter) se přesně podle plánu dostala na oběžnou dráhu Marsu a od té doby tam pracuje, sbírá data a zasílá je na Zemi. 

Přistání landeru na povrchu planety naopak skončilo havárií. Později se ukázalo, že za to mohla chyba v softwaru přistávacího modulu. 

Aby bylo možné chybu opravit, byl start druhé části mise odložen z roku 2018 na rok 2020. Navíc se objevily problémy s padákovým systémem - technologií, která je nezbytná k přistání na Rudé planetě - takže se start opět odložil, tentokrát na letošní podzim. 

Ani k němu ale nedojde, jak je nyní jasné. 

Z důvodů, které nepotřebují další vysvětlení, zavedly USA sankce na export technologie do Ruska. Rusko následně odmítlo vypustit satelity britské společnosti OneWeb, které měly původně startovat z Bajkonuru a také zmrazilo dodávky raketových motorů RD-180 a RD-181 do USA. Následovaly sankce ze strany EU a odpověď z Ruska. Byla tak pozastavena spolupráce s evropskými partnery na startech z odpalovací rampy v Kourou ve Francouzské Guyaně. Opustil ji ruský personál. Osud mise Exomars se ocitl na vážkách. 

ESA poté potvrdila, že je kvůli událostem na Ukrajině další spolupráce s Roskosmosem na misi ExoMars nemožná. 

Budoucnost mise - Rusko

Oběma partnerům zůstávají v rukou nedokončené projekty. Jedná se o ruskou raketu, která měla misi vynést na oběžnou dráhu Země a následně Marsu - a podklady pro přistávací modul Kazačok, který je také ruské výroby a měl na povrch Rudé planety dopravit rover s názvem Rosalind Franklin. Rover je pro změnu společným projektem ESA. 

Přistávací modul se ve chvíli, kdy došlo ke krizi, nacházel v Evropě. Zpět do Ruska se ho převézt nepodařilo, lety mezi Ruskem a EU byly zrušeny. 

Rusům tedy zůstává jen raketa Proton-M a její druhý stupeň Breeze. Ty byly mezitím podle plánu odeslány na kosmodrom Bajkonur. Obě komponenty prý budou použity při jiném startu, až se pro ně najde vhodný náklad, jiný satelit, zmínila agentura Roskosmos.  

Navzdory odmítnutí účasti Evropské kosmické agentury hodlá Rusko v projektu ExoMars pokračovat. Nebude to ovšem v dohledné době. Hodlá postavit kopii přistávacího modulu (originál se nyní nachází v EU), který by mohl být vybaven například zařízením, sledujícím počasí na planetě. Rover se takové mise s největší pravděpodobností nezúčastní, i když se dá spekulovat například o budoucí účasti čínských technologií. 

Budoucnost mise - ESA

Šéf Evropské vesmírné agentury uvedl, že agentura uvažuje o tom, že změní partnera. Má se jím stát NASA. 

Navzdory událostem na Ukrajině samozřejmě práce na roveru Rosalind Franklin neustaly. Vozítko prošlo zdárně technickou kontrolou. Rover je připraven ke startu, ke kterému už nedojde. Místo toho se jak vozítko tak všechny ostatní prvky mise Exomars připravují k dlouhodobému uskladnění v Thales Alenia Space v Itálii. 

ESA zadala studii, která má vyjasnit, jak by mohla mise pokračovat. Jinými slovy, má najít raketu, která by mohla vynést jednotunový náklad (310 kg rover plus přistávací modul) na oběžnou dráhu Země a poté dopravit k Marsu. Navíc musí být zorganizován nový přistávací modul. 

Kromě přistávacího modulu však roveru chybí ještě jedna důležitá komponenta. Jedná se o topnou jednotku, malou kapsli, ve které se skrývá oxid plutonia, obsahující jeden specifický izotop, plutonium-238. Radioaktivní rozpad v této keramické hmotě zásobuje přístroje v přistávacím modulu během studených marsovských nocí (nebo dnů) teplem a elektrickou energií. 

Topné jednotky (nazývané RHU) mají omezenou dobu expirace. Radioaktivní izotop se časem rozpadá a jeho koncentrace se snižuje. Kapsle tak má stále nižší a nižší výkon a po nějaké době už nemůže pokrýt požadavky mise. Přesně k tomu by došlo při dalším odkladu. Exomars tedy bude potřebovat nový zdroj energie - a tedy také další technologickou úpravu, protože se bude jednat o zdroj s pravděpodobně úplně jinými rozměry a designem. 

Není tedy pravděpodobné, že by mohlo být ke startu na Mars využito příští startovací okno v roce 2024. Start je možný nejdříve v roce 2026. 

Znovu se tedy ukázalo … inter arma silent scientia.