Má zahřáté jídlo víc kalorií než studené?

Vánoce mají různé podoby. Jednou z nich je – svátek jídla. Pro ty, kdo dávají pozor na štíhlou linii: dají se kalorie ušetřit tím, že jídlo moc nenahříváme? (délka nevážně vážného svátečního blogu – 2 min.)

Je to vlastně velice jednoduché. Když se jídlo nahřívá, získává energii. Jedná se o tepelnou energii, která se projevuje na pohybu jednotlivých molekul v nahřáté látce. Zkráceně řečeno – teplejší jídlo kmitá rychleji než studené.

Jednoduchý příklad

Při nahřátí jednoho litru vody z pokojové teploty na 100 °C se vodě dodá energie 80 kcal.

80 kcal odpovídá 335 kJ. Je to zhruba stejná energie, jakou naše tělo získá ze 100 g čokoládového dortu.

Když z této horké vody uděláte čaj a vypijete ho, přijalo vaše tělo nejen energii ze sušeného čaje – zároveň jste mu dodali energii pořádně velkého kousku čokoládového dortu!

Nebylo by tedy, spíše než hlídat kalorie v jídle, daleko jednodušší pojídat jen studené nebo chladnější potraviny? Nedalo by se tímto způsobem zhubnout nebo alespoň nepřibrat na váze? Otázka, která nás trápí nejen (p)o vánocích…

Tak jednoduché to zase není

V teplé vodě nebo nahřátém jídle přijímáme tepelnou energii. Je to „nejnižší“ forma energie, která se zpravidla nemůže samovolně přeměňovat na jiné druhy. Zatímco při různých fyzikálních a chemických procesech dochází k přeměně například elektrické energie na tepelnou (jako příklad může posloužit svítící žárovka), obráceně to jde jen ve specifických podmínkách.

Lidské tělo nemůže z tepelné energie, přijaté s potravou, vytvářet ani tuky ani ji nemůže využít k práci svalů nebo mozku. I když by taková možnost byla jistě svůdná – představme si, že k dobrému výkonu při zkoušce by dopomohla tepelná lampa nebo elektrická dečka…

Při dietě se tedy energie, přijatá z teplého jídla, nepočítá. Při trávení jídla tělo využívá chemickou energii, která se skrývá v chemických vazbách snědených potravin. Středně velký kousek čokoládového dortu pak našemu tělu dodá stejnou energii, jaká je potřeba na nahřátí jednoho litru vody na 100 °C.

Teplota jídla tedy nehraje vůbec žádnou roli?

Ani tady není situace tak jednoduchá…

Při výpočtu kalorické hodnoty potravin opravdu nehraje jejich aktuální teplota vůbec žádnou roli. Tepelné zpracování jídla je ale spojené s některými změnami – a tak se může stát, že teplota kalorickou hodnotu potraviny skutečně změní.

Tepelným zpracováním (varem nebo upečením) se potraviny stávají lépe stravitelné. Co to znamená? Znamená to, že naše tělo potřebuje vynaložit menší úsilí na to, aby se potravina strávila. Výsledná bilance takového pokrmu je pak pozitivnější. Po sečtení obou položek – vynaložené a získané energie – dodávají některé uvařené potraviny našim tělům více energie než syrové.

To ovšem platí jak pro uvařené a teplé – tak pro uvařené a zchladlé potraviny. Bylo by tedy jen logické, kdyby lidé, kteří chtějí zhubnout, jedli více syrového jídla. Neplatí to ale pro všechny potraviny.

Dobrá zpráva pro milovníky těstovin

Je to k nevíře, ale při vaření některých potravin se naopak kalorická hodnota snižuje! Příkladem jsou těstoviny.

100 g syrových nudlí obsahuje zhruba 380 kcal. Vařené vykazují už jen 150 kcal – tedy něco málo přes polovinu původní hodnoty. Vysvětlení je nasnadě: při vaření proniká do těsta voda. Voda nakonec tvoří více než polovinu jeho hmotnosti.  Tím se samozřejmě snižuje jeho poměrná kalorická hodnota.

Mějme krásné svátky! Nenechme si zkazit vánoce uvažováním o kaloriích. V novém roce můžeme všechny poctivě snědené kalorie proměnit v energii, se kterou se můžeme věnovat svým bližním. Tím dostává vánoční mlsání další, novou (nefyzikální) dimenzi.