Dobrý den, paní Tenzler, proč kyselina citrónová zesvětluje každý čaj?

Protože zesvětluje všechno.

Můžou mít barvu exotickou pro nás exoty.

Možná jsme velice exotičtí alien...

Krásný den, Kláro, mějte se moc hezky.

Při čtení blogu se mi vybavily vzpomínky z mládí na koncerty skupiny Hop trop a na jejich píseň Kulatý obdélníky. V refrému se několikrát opakovalo:

Kulatý obdélníky, kulatý obdélníky, fialovej les a žlutá voda ...

Beru to jako silnou indicii o mimozemském původu té kapely.

Ony některé jiné kapely dělají ten dojem. Jestli on ten film Man in Black nakonec není sci-fi, ale dokument.

Krásný den, Michale, ať se vám hezky vydaří.

O tom jsme se tady bavili nedávno, tuším, do jaké míry je ten kyslík jako silně reaktivní prvek nutný pro výskyt rozvinutého života. Přišel na přetřes fluor, pak ale jeden kolega poukázal na to, že ten je oproti kyslíku ve vesmíru zatraceně vzácný. Ale což, jakékoliv živé bahénko někde daleko od Země by zase jednou vzalo vítr z plachet všem prodejcům zázraků a jejich věřícím.

Jo, a máte tam na konci první části překlep, ten by mohl být i matoucí: fotosyntéza na bázi chlorofylu kyslík nepotřebuje.

Na tom fluoru už zkoušel postavit sci-fi příběh Ivan Jefremov (Cor serpentis). Líčil tam strasti "fluorových" mimozemšťanů, kteří nemohli zaboha nalézt sobě podobné. Když jim pozemšťané signalizovali, že jsou "uhlík" tak ti fluoroví zažívali chudáci takový ten efekt "do prčic už zase..."

Dano, povedený PFINKSTEN!

PFINGSTEN!!!

Modrý les by se mi líbil.

Modrý asi ne, ale tmavočervený by asi klidně mohl být i na Zemi (aspoň stromy), kdyby teoreticky někdo vysadil celý les těch japonských javorů.

Mimo téma: mimochodem taky se vám tak líbí ty Preslovy názvy prvků? Některé se používají (kyslík, uhlík, dusík...) jiné ne (broník, ďasík, nebesík...).

Líbí, jen nevím, proč se tak vehementně ustupuje od názvu kysličník a nahrazuje se oxidem, když uhličitany a dusičnany v pohodě přetrvávají.

Zajímavé. Na druhé straně je ale pro nás přítomnost kyslíku na planetě jednoznačným důkazem důkazem života, protože jinak, než působením oxygenní fotosyntézy se do atmosféry kyslík nedostane. Otázka je, zda produkty anoxygenní fotosyntézy poskytují stejný důkaz. Pokud ne, tak hlasuji pro oxygenní fotosyntézu.

Záleží kolik ho je. Existují i nebiologické procesy, které ho vytvoří. Ale pokud je ho trvale hodně (desítky procent), tak se nejspíš o život jedná, na to je příliš reaktivní aby se tam udržel v takovém množství. Zase ho ale nesmí být víc než 50-60%, to už začíná pomalu ale jistě být špatné i pro nás.