Luna 25 a její výlet na Měsíc

Kolik vody se nachází na Měsíci? Budeme tam moci vytvořit vesmírnou základnu? Nejen Rusko se snaží zkoumat souputníka naší planety. (délka blogu 5 min.) 

Rusko  opět posílá na Měsíc automatickou sondu - poprvé po skoro 50 leté přestávce. Sonda má zkoumat oblast jižního pólu, kde se nejspíš nacházejí ložiska vody v podobě pevného ledu. 

Od pátečního rána je Luna 25 na cestě k Měsíci. Měla by tam dorazit o něco dříve než indická sonda Chandrayaan 3, která startovala v polovině července. 

Název ruské sondy má připomínat dávné úspěchy při dobývání vesmíru a řadu sond, které letěly na Měsíc. Původně se tento projekt ovšem jmenoval jinak: Luna Globe. Měl totiž mít na palubě přístroje, které by se oddělily od centrální části a zaujaly na povrchu Měsíce podobu velkého trojúhelníku, takže by mohly vytvořit triangulační síť, s jejíž pomocí by mohly zkoumat měsíční vnitřní jádro. Z toho nakonec sešlo. 

Přistání je naplánováno na oblast jednoho z pólů - na rozdíl od předchozích misí Luna, které přistávaly v oblastech blíže rovníku. Póly Měsíce jsou ale zajímavé díky tamním nalezištím vodního ledu, v poslední době jim udělují pozornost prakticky všechny vesmírné agentury, které se výzkumem Měsíce zabývají.

Ať už sonda vyzkoumá cokoli, nebude ruská vesmírná agentura sdílet výsledky svého bádání s NASA nebo ESA - spolupráce byla pozastavena po ruské invazi na Ukrajinu. 

Přistání na Měsíci…

… není vůbec jednoduché. To by mohla dosvědčit ISRO, indická vesmírná agentura, která před několika lety ztratila během přistání kontakt se svou sondou, která se následně roztříštila na povrchu Měsíce. Podobný osud čekal izraelskou sondu stejně jako soukromou sondu s japonským investorem a arabskými přístroji. 

Při přistání se nedá využít padák, Měsíc totiž nemá dostatečně hustou atmosféru, která by to umožňovala. Sondy jsou odkázané pouze na práci brzdících motorů. Musí mít dostatek paliva - ale ne jeho přebytek, aby nebyly moc těžké. Už samotné měkké přistání na Měsíci je tedy považováno za úspěch mise. 

Věda na Měsíci

Sonda by se měla zabývat zkoumáním měsíčních hornin, měsíčního prachu a plazmatu, který se nachází těsně nad lunárním povrchem. 

Vzhledem k tomu, že měla být Luna 25 misí s evropskou účastí, měla mít na palubě také evropskou kameru. Z toho nyní samozřejmě sešlo. Stejně tak chybí výzkumné vozítko. 

Na palubě má nyní Luna 25 několik různých přístrojů. Bude se zabývat monitorováním neutronů, zjišťovat obsah vody v měsíčních horninách a detekovat řadu prvků a chemických sloučenin. 

Přistávací modul má k dispozici manipulátor, který je schopen se zabořit do měsíčního regolitu a uvolnit z něj těkavé látky. Poté bude sonda svými přístroji moci měřit jejich složení.

Bude se věnovat také vlastnostem povrchu měsíčního materiálu a chování plazmatu, který se nachází těsně nad povrchem. 

Představa, že na Měsíci není vůbec žádná atmosféra, je mylná. Měsíční povrch je neustále ozařován tvrdým slunečním zářením, tyto částice jsou nabité, to znamená, že jsou ve stavu plazmatu. Reagují s plazmou, která se skládá z nabitých částic řídké měsíční atmosféry. Sonda bude tuto interakci zkoumat, vědci chtějí zjistit, jestli jsou jejich teorie o procesech, které tu probíhají, správné. 

Voda na Měsíci 

V oblastech kolem pólů Měsíce se nacházejí (stejně jako na jeho celém povrchu) hluboké krátery. Právě tady ale existují oblasti, které nikdy nejsou osvětleny Sluncem, takže se v nich mohla uchovat voda, kterou kdysi přineslo tzv. Velké bombardování - období, kdy se Sluneční soustavou potulovalo větší množství ledových komet, vzniklých ve vzdálených částech soustavy. 

Odhadem by se tu mohlo nacházet kolem 50 miliard krychlových metrů vody. To je dost na to, aby to umožnilo výstavbu stabilní měsíční základny a pokrylo potřeby tamních osadníků. Není tedy divu, že se vesmírné velmoci Měsícem v poslední době opět intenzivně zabývají. Vize života na Měsíci dostává jasné obrysy. V pořadí už druhý závod o Měsíc má dnes hned čtyři účastníky - kromě USA k nim patří Rusko, Čína a Indie.

Situace zůstává i nadále napínavá. Na lunární povrch by měla sonda dosednout v pondělí 21. srpna 2023. Indická sonda ji bude následovat o dva dny později.