Jak lehce nás mohou najít mimozemšťané? (3)

Možná se už dávno nacházíme v jejich hledáčku. Pokud jsou naše nejbližší sousední exoplanety obydlené rozvinutou civilizací, mohly by o nás už dávno vědět. (délka blogu 8 min.)  

Jak bylo zmíněno v posledním blogu, za posledních 5000 roků mohli pozemskou civilizaci objevit mimozemšťané, žijící v 1715 planetárních soustavách, vzdálených méně než 326 světelných roků. 

Přímo dnes je navíc tranzit Země přes sluneční kotouč vidět na planetách v 1402 hvězdných systémech. 

Znamená to, že pokud se vyvinul rozumný život s dostatečně rozvinutou technologií jen v každé sté soustavě, dívá se na nás v tomto okamžiku 14 … poměrně blízkých mimozemských civilizací. 

Mezi těmito 1402 hvězdami se nachází mimo jiné 128 hvězd podobných Slunci a 1050 hvězd spektrální třídy M - tedy červených trpaslíků a červených obrů. Dalších 313 hvězd k dnešnímu dni tranzitní oblast už opustilo - a 319 hvězd bude moci objevit Zemi tranzitní metodou v budoucnosti. 

Jak jsem zmínila v minulém blogu, může se stát, že sice z jedné soustavy pozorujeme planety v jiné soustavě - opačně to ale nemusí být vždy možné. Záleží na prostorové orientaci obou planetárních soustav (pozorovat se dají jen ty planety, které v průběhu roku procházejí přímo před kotoučem své hvězdy). 

Mezi blízkými hvězdami, které dovolují pozorovat Zemi tranzitní metodou, je tak zatím známo pouze sedm systémů s planetami. To neznamená, že u ostatních hvězd planety chybí - jen jsme je zatím neměli šanci objevit. 

Ross 128b

Nejbližší hvězdou s planetární soustavou, odkud se dá pozorovat tranzit Země přes sluneční kotouč, je červený trpaslík Ross 128, vzdálený jedenáct světelných roků. Tato menší červená hvězda má minimálně jednu exoplanetu, která se navíc podobá Zemi. 

První zmínky o planetě pocházejí z roku 2017.  Obíhá kolem hvězdy ve vzdálenosti asi 0,05  astronomické jednotky (vzdálenosti Země-Slunce). Oběžná doba kolem hvězdy, tedy jeden její astronomický rok, je logicky velice krátká - jen asi 9,9 pozemského dne. Planeta by se měla nacházet v obyvatelné zóně. Její povrchová teplota se odhaduje na -60 až +20 °C. Planeta má prý navíc slabé magnetické pole, které by mohlo chránit její atmosféru. 

V té době, po Proximě Centauri b , to byla druhá nejbližší známá planeta mimo sluneční soustavu, na které mohly být dány podmínky pro život podobný životu na Zemi. Pokud by na planetě Ross 128b existovaly rozumné bytosti, mohly pozorovat tranzit Země přes sluneční kotouč v poměrně nedávné minulosti - v době před 900 roky. Měly tedy dost času na to, aby vymyslely způsob, jak s námi komunikovat. Pokud se nad celou věcí zamyslíme, není vyloučeno, že to už dávno zkusily - a protože nikdo neodpovídal, tak s vysíláním signálů k naší planetě přestaly. 

Teegardenova hvězda

Teegardenova hvězda je červený trpaslík v souhvězdí Berana. Je vzdálena jen asi 12,5 světelných roků. Název dostala po Bonnardu J. Teegardenovi z Goddard Space Flight Center v NASA. Ten vedl tým, který ji v roce 2003 objevil. 

Hmotnost 0,08 Slunce řadí Teegardenovu hvězdu k lehkým a malým hvězdám. Nachází se těsně nad horní hranicí hmotnosti hnědých trpaslíků. To má za následek, že vyzařuje většinu své energie v infračervené oblasti spektra. Její povrchová teplota je pravděpodobně nižší než 3000 stupňů Kelvina a hvězda je pravděpodobně více než 8 miliard let stará. Je to dostatečně dlouhá doba na to, aby se na planetách v její blízkosti mohl vyvinout život. 

Vzhledem k nízké hmotnosti hvězdy je její dráha relativně hodně ovlivňována gravitací planet, které tvoří její planetární systém. Vědci tedy nebyli odkázáni na pouhou tranzitní metodu. V červnu 2019 byla oznámena existence dvou exoplanet přibližně o velikosti Země (1,1 až 1,3 hmotnosti naší planety). Obě exoplanety obíhají kolem hvězdy v obyvatelné zóně a mohl by na nich tedy existovat život - vzhledem ke stáří hvězdy by se mohlo jednat i rozvinutý nebo rozumný život. Hvězda je dnes i přes svou nízkou hmotnost relativně klidná. Možná to má na svědomí její stáří. 

Mimozemšťané, kteří by mohli obývat planety, kroužící kolem Teegardenovy hvězdy, uvidí Zemi tranzitovat přes sluneční kotouč zanedlouho - za necelých 30 roků. Máme tedy ještě něco málo času na to, abychom se připravili na pozornost, kterou by nás mohli zahrnout. 

TRAPPIST-1

Moc naspěch nemáme ani kvůli hvězdě TRAPPIST-1. Pod tímto názvem se skrývá planetární systém, který je od Země vzdálený zhruba 40 světelných roků. 

Hvězda Trappist-1 je velmi malý a slabý červený trpaslík. Má asi jen 1/12 hmotnosti Slunce a jen 1/9 jeho průměru. Povrchová teplota by měla odpovídat 2550 K. Vzhledem k malé velikosti a nepříliš vysoké povrchové teplotě není tato hvězda moc jasná. Dá se nalézt jen pomocí velmi silných teleskopů. 

TRAPPIST-1 se přibližuje ke Slunci poměrně vysokou rychlostí - kolem 82 km/s. V průběhu dalších 100 000 roků se k nám přiblíží až na vzdálenost 29 světelných roků. Stáří jejího planetárního systému se odhaduje na 7,6 ± 2,2 miliardy roků, mohla by být tedy starší než Slunce. 

 Vzhledem k tomu, že její planetární soustavu pozorujeme z boku, mohli vědci objevit u této malé slabé hvězdy poměrně hodně planet. Z povrchu jejích planet bude naopak Země tranzitovat přes sluneční kotouč až za celé 1642 roky. Poté ale budou mít tamní eventuální mimozemšťané 2371 let na to, aby si všimli, že Země je obydlenou planetou. 

Dost času na pozorování

Z principu věci (velké vesmírné vzdálenosti a poměrně nízká vzájemná rychlost hvězd) jsou také zodpovědné za to, že hvězdy, které se jednou dostaly do vzájemně výhodné pozice pro pozorování tranzitů, tuto pozici zachovají třeba i několik tisíc roků. 

To dává možným civilizacím na planetách takových hvězdných systémů šanci, aby se detekci věnovaly důkladně a beze spěchu. Mohou si v klidu rozmyslet, jakým druhem pozorování by bylo možno odhalit život na vzdálené planetě. Ale o tom zase až v příštím blogu…

Příště: Co prozradí mimozemšťanům naši existenci? 

Zdroj: Cornellova univerzita, spektrum.de, astronomienews.de