Co je letos nového na Marsu? (2)

Co plánují ostřílené vesmírné agentury NASA a ESA? A poletí letos k Marsu mluvka Elon Musk? (délka blogu 5 min.)

Jedno je jisté. U Marsu se letos neobjeví ani Elon Musk ani žádný z jeho technických zázraků. Pro jeho fanoušky to nejspíš bude obrovské zklamání, nás ostatní to ale nepřekvapí. Musk už o pokrocích svého výletu k Marsu fabuluje několik let. Nelze ho brát vážně. Tak jako z jiných plánů, ani z cesty na Mars, která bylaMuskem naposled avízována v roce 2016, letos nic nebude. Nejspíš z reklamních důvodů se ovšem rozhodl, že nechá letos vystřelit na oběžnou dráhu své vlastní auto. A tak se velkohubě opěvovaná “Muskova cesta na Mars” smrskla na akci, při které dojde jen k dalšími znečištění heliocentrické oběžné dráhy.

Nezbývá, než se spolehnout na vládní a mezivládní organizace NASA a ESA. Na ty samé organizace, které už od samého počátku tvrdí, že k Marsu poletí lidská posádka nejdříve na konci dvacátých - spíše ale třicátých let.

Letošní plány

InSightje sonda, kterou připravuje americká NASA. Je určena k seismickému výzkumu Marsu. Původně měla být vypuštěna v březnu 2016. Část vědeckého vybavení poskytly partnerské organizace z Německa a Francie. Název sondy je odvozený z anglického pojmenování Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport.

InSight by měl odstartovat v květnu a pokud se nic nepokazí, měl by dorazit k Marsu v listopadu letošního roku.

Pomocí seismometrů bude InSight měřit eventuální marsovská “zemětřesení”. Jiný přístroj bude hlídat změny v teplot ve tří až pětimetrové hloubce, tedy sledovat tepelné projevy nitra planety. Mimo jiné bude také zaznamenávat počasí a stav magnetického pole.

Budoucnost

Mise ExoMars, která je projektem evropské vesmírné agentury ESA, měla původně pokračovat v letošním roce startem sondy, která na Mars dopraví další, tentokrát evropské marsovské vozítko. To mělo zkoumat stopy živých organismů, které možná kdysi žily na naší nejbližší sousední planetě. I tento projekt se zpožďuje a měl by k Marsu odstartovat až během příštího startovacího okna v roce 2020.

Startovací okno

je pojem, používaný v kosmonautice. Vyjadřuje omezený, většinou poměrně krátký časový úsek, v němž může odstartovat kosmické těleso, aby se dostalo k danému cíli s pokud možno co nejmenším množství paliva. Země se pohybuje na své oběžné dráze kolem Slunce rychleji než Mars, je totiž Slunci blíže. Obě planety se pak dostávají jen přibližně každé dva roky do takové vzájemné pozice, která dovoluje cestu na Mars s optimální (nejmenší) spotřebou paliva.

Ve stejném roce plánuje americká NASA vyslání dalšího roveru. Ten by se měl na první pohled podobat slavnému MSL Curiosity, vozítku, které zkoumá povrch rudé planety už dnes. Nová verze (Mars 2020) bude mít ale na palubě jiné přístroje (mimo jiné vrtnou soupravu k výzkumu hornin) a také má mít upravená a vylepšená kola. Měla by sbírat vzorky, zatavovat je a ukládat na povrchu Marsu tak, aby je mohla někdy později vyzvednout jiná mise, která je následně doveze na Zemi.

O pilotovaných letech, směřujících k Marsu, bychom zatím neměli ani snít. Vědci musí nejprve vyřešit velké množství problémů, které by takovou cestu doprovázely. Nynější technologie lety k tak vzdálenému cíli, jakým je Mars, jednoduše nedovolují.

Ale i kdyby se podařilo odstínit zhoubné kosmické záření a postavit takovou kosmickou loď, která doveze astronauty na Mars živé - celý projekt je nejprve třeba zaplatit.

Jedno je jisté - podobná mise nebude levná. Nejspíš bude příliš drahá pro každou z jednotlivých zemí, včetně USA nebo Evropské Unie. Řešení by mohla nabízet globální spolupráce mezi NASA, ESA, Roskosmosem nebo indickou a čínskou vesmírnou agenturou. To je ale asi otázka velmi vzdálené budoucnosti.

Na závěr trocha umění, které vytvořila marsovská příroda