Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

Zatmění Slunce

Zatmění Slunce je astronomický jev, ke kterému dochází, když se na našem nebi dostane Měsíc do takové pozice, že při pohledu ze Země částečně nebo úplně zakryje Slunce. Dochází k němu, když se nacházejí jak Slunce tak Měsíc a Země na pomyslné přímce.  Kdyby měl Měsíc dokonale kruhovou dráhu, nacházel se trochu blíže Zemi a obíhal Slunce ve stejné oběžné rovině jako ona, docházelo by k zatmění Slunce při každém novoluní. Měsíční dráha je ale vůči dráze Země nakloněna o 5,24 stupně, takže jeho stín Zemi často míjí. V praxi dochází k zatmění Slunce jen dvakrát až pětkrát ročně. 

Umělé zatmění

Evropská kosmická agentura ESA nedávno oznámila, že chce zatmění Slunce vytvořit uměle. K jeho vytvoření budou použity dva satelity Proba-3. Mělo by k tomu dojít letos na podzim. Umělé zatmění by mělo trvat zhruba šest hodin - namísto několika minut, které poskytuje přirozené zatmění. Astronomové by během této doby měli provádět různé experimenty. Budou například zkoumat korónu Slunce. 

Sluneční koróna má na naši planetu zásadní a neoddiskutovatelný vliv. Vědci by chtěli lépe porozumět jevům, které se v ní odehrávají. Zajímavý je například fakt, že je koróna horká milion stupňů Celsia, zatímco povrch Slunce je teplý jen asi 5500 °C.V koróně kromě toho dochází k výronům koronální hmoty – obrovským erupcím nabitých částic, které spouštějí sluneční bouře. Koróna také ovlivňuje rychlost slunečního větru, který je zásadní komponentou vesmírného počasí.

Proba-3

Projekt se skládá ze dvou nezávislých satelitů. První z nich dostal název Coronagraph Spacecraft (CSC), zatímco druhý se jmenuje Occulter Spacecraft (OSC). Dvojice těchto satelitů bude uvedena na protáhlou oběžnou dráhu, na které jim jeden oběh kolem Země bude trvat 19,5 hodiny. Od Země se přitom vzdálí maximálně 60530 km, zatímco nejbližší bod jejich dráhy by se měl nacházet zhruba 600 km nad povrchem naší planety. 

Měření budou prováděna na vrcholu jejich dráhy, aby je pokud možno co nejméně rušily gravitační vlivy naší planety.

Satelit-koronograf CSC zůstane během měření v přesně definované pozici, kde se bude nacházet ve stínu druhého satelitu, OSC. Přitom bude moci pozorovat sluneční korónu , aniž by byl oslepen světlem fotosféry Slunce. Vzhledem k průměru zatemňovacího disku OSC by se měla dát pozorovat koróna Slunce ve viditelném světle do přibližně 1,1 násobku poloměru Slunce.

Novinka na oběžné dráze

Skutečná výzva spočívá při tomto projektu ve vypuštění a spolupráci hned dvou satelitů. Budou se nacházet na stejné oběžné dráze a nacházet se budou zhruba ve vzdálenosti 150 metrů. Jejich rozmístění bude muset být provedeno s přesností na milimetry. Vědci budou muset spoléhat na svou schopnost ovládat satelity v reálném čase. Po průchodu nejvzdálenějším bodem své dráhy satelity svá měření přeruší - a až do dalšího přiblížení k nejvzdálenějšímu bodu své dráhy budou shromažďovat data ohledně své aktuální pozice, aby později mohly s vysokou přesností zaujmout požadovanou vzájemnou polohu. 

Dalším přístrojem, který má mít jeden ze satelitů na palubě, má být radiometr DARA. Ten má měřit celkové množství slunečního záření v daném okamžiku. 

Stejně jako ostatní družice typu Proba bude i Proba-3 řízena z Evropského střediska kosmické bezpečnosti a vzdělávání ESA nedaleko belgického Redu, který se nachází ve Valonsku. K vypuštění satelitů by mělo dojít během letošního roku, můžeme se tedy těšit na další zajímavý projekt - tentokrát v režii Evropské vesmírné agentury ESA.