Půjdeš na truhláře, říkali to v televizi!

Měl jsem tu čest vyslechnout rozhovor v rádiu. Je nedostatek řemeslníků. To je fakt, sám jsem se nedávno přesvědčil, jak strašně by jim prospěla konkurence. Takže volali nějakému panu řediteli odborného učiliště, co on na to. Pan ředitel se samozřejmě možnosti chopil, a postěžoval si.

Na tom není samozřejmě nic divného, jeho práce je důležitá, a zajisté i náročná. Co mne zaujalo, byla jeho argumentace. Učiliště nejsou schopna vyhovět poptávce firem po řemeslnících. Ne kapacitně, ale vůbec počtem přihlášených zájemců. A jako viníka vidí (jak je u nás zvykem) stát. Chápal bych to, kdyby byl učilišť nedostatek, a stovky zájemců o vyučení stály ve frontách v dešti před bránou. Nicméně podle pana ředitele je na vině stát, a jeho politika vyššího procenta populace s vyšším vzděláním! Podobný blábol jsem už dlouho neslyšel – odkdy tohle může stát ovlivnit? Může otevřít víc vysokých škol, dát na ně víc peněz, ale těžko jim ty studenty koupí, nebo je tam dokonce nakomanduje.

Za dveřmi pana ředitele stojí zástupci stavebních firem, které se přetahují o každého učně, a určitě při tom nešetří korunkami. Sám zmíněný používal jako argument, že absolventi jeho ústavu mají vyšší nástupní plat, než mnozí vysokoškoláci. Jak velký problém tedy je vytáhnout z takových firem sponzorské dary? Vždyť i v jejich zájmu je, aby bylo víc řemeslníků, a rozhodně by nešetřily na možnosti zviditelnit se před nimi! A ze získaných prostředků potenciální zájemce motivovat? Třeba internátem zdarma, kvalitním vybavením školy, možností je přece spousta. 99% ředitelů škol v ČR by určitě toužilo mít takové starosti, namísto rozhodování, jestli z hubeného rozpočtu vymalovat záchody, nebo nakoupit barevné křídy! Ne tak pan ředitel z Chrudimi. Jeho (mám podezření, že dost socialistické) myšlení je plně zaujato tím, že se stát málo angažuje.

Takže si představuji ty rodiče osmáků a deváťáků, jak po večerech studují státní vyhlášky, a rozhodují o budoucnosti svého dítěte podle nejnovějších trendů a novelizací… A jaké davy nadšených školáků se budou valit na učiliště, až jim vážený pan ministr školství (na jehož fotografie nejspíš házejí o přestávkách houbu) prozradí, co mají dělat se svým životem…

Pan ředitel evidentně žije ve svém malém světě, ve kterém vše řídí stát, a že stačí, aby představitel státu ukázal prstem, a rodiče začnou houfně posílat své dětičky na vyučení místo na vysokou.

Bohužel, pane řediteli, takhle to nefunguje. A jestli svoji školu řídíte takovýhle stylem, tak já na ní své budoucí děti rozhodně nepošlu.