Ohrožení české demokracie

Již od Listopadu zde probíhá zápas opravdových demokratů a antidemokratů na ovládnutí svobodné veřejnoprávní České televize a svobodného veřejnoprávního rozhlasu.

Pilíře liberální demokracie jsou především demokratická dělba moci, právní stát, úcta k zákonům, úcta ke svobodě, úcta ke spravedlnosti a úcta k pravdě. A hlavě svobodný tisk a svobodná média.

Demokratická dělba moci je rozdělení moci na zákonodárnou, soudní a výkonnou, a tyto moci si musí zachovat svoji svobodu a nezávislost. Nejhorší situaci jsme tu měli za éry komunistů, kdy komunisté si usurpovali moc výkonnou, soudní i zákonodárnou. Komunisti rozhodovali o veškerém dění ve státě. Aby se jim lépe vládlo, uzavřeli nás ostnatými dráty do ohrádky, kterou přísně střežili, a kdo se k ohrádce jen přiblížil, byl v riziku smrti.

Dnes jsme svědky jemnějšího porušování dělby moci. Dnes jde spíše o ingerenci do moci soudní od nejvyšších představitelů moci výkonné. Příkladem může být ingerence do moci soudní Václavem Klausem starším a Milošem Zemanem. To je zbytek komunistického papalášství. Sem patří i to, že pro rozhodnutí Ústavního soudu, která se jim nelíbí, nazývají Ústavní soud čtvrtou mocí ve státě. Avšak tady jde o nebezpečné a nedostatečné respektování svobody soudní moci. Sem patří i nedostatečný respekt komunistů s rozhodnutím Ústavního soudu ve prospěch ústavnosti proti jejich neústavnímu zákonu přijatému i hlasy ANO a Okamurovy SPD.

Neúcta k demokratické dělbě moci je první riziko pro právní stát. Další je neúcta ke spravedlnosti a papalášské vyvyšování se nad druhé lidi, neúcta ke druhému člověku a neúcta k pravdě. Kromě již zmíněného jde o typické pohrdání Miloše Zemana k těm občanům, kteří ho neuctívají. Znevažuje od středověku platné akademické svobody, nejlepším lidem odmítá ocenit jejich odborné kvality ve vědě i v tajných službách.

A kdybych měl jmenovat všechny, kterým chybí úcta k pravdě, tak to nikdo z čtenářů nedočte. Mezi ty, kdo nectí pravdu a mají blízko ke lži, patří především komunisti. Od svého vzniku po splynutí anarchistů s radikálními sociálními demokraty, mluvili v parlamentu o demokracii a do Moskvy se jezdili učit, jak spoluobčanům zakroutit krkem. Dnes nejsou jiní. Stále překrucují české dějiny. Navíc, když se jim to hodí, zastřelení proklamují jako autonehodu!

Obdobně okamurovci nemají potřebu rozlišovat pravdu od lži a jsou nebezpeční tím, že se klaní mocnějším. Lež a pomluva nejsou cizí ani Miloši Zemanovi. O tom svědčí i několik soudních rozhodnutí, která Zeman nerespektuje, a ve své samolibosti nemá odvahu ke slušné omluvě. Andrej Babiš je šikovnější, ten má na svoje nepřesnosti právníky.

Snad nejnebezpečnější pro naši demokracii je neúcta k pravdě. Ta otevírá cestu všem Česku nepřátelským desinformačním článkům, kterými se to mezi námi jen hemží! Dokud nebudeme mít úctu k pravdě, nerozeznáme pravdu od lži. Je třeba podporovat všechna media, která usilují o pravdu, úctu k druhému člověku, ke svobodě, k právnímu státu a demokratické dělbě moci. Místo toho se řada z nás tato media snaží likvidovat.

A to ve státě, kde nevíme, co chceme, je zvláště nebezpečné! Neví to ani mnozí politici, zejména ti, co mají oči zaslepené mamonem nebo mstivou nenávistí. Ty rozhodně volit nebudu, protože holdují lžím a podvodům! Blíží se další volby. Udržíme si demokracii a svobodu? Nebo budeme tak hloupí, jako jsme byli v roce 1945 a 1948?

.....................................................

Nepopisuji nic nového. Čtenáři, souhlasíš? Nesouhlasíš? Argumentuj!