Typologie babiček a jak s nimi vyjít 3

Toto je poslední část typologie babiček. Je dost možné, že ta vaše do žádného z uvedených typů nepasuje. Jak jsem psala již v úvodu prvního dílu, tak nevycházím z ničeho vědeckého, ale jen z osobních zkušeností. Takže pokud tu svou babičku nenajdete, tak je to proto, že jsem ji pravděpodobně nikdy nepotkala. 

Aktivní babička

Tyto babičky jsou mé nejoblíbenější. Mají totiž široký okruh zájmů, kterým se věnují a bývají proto v jednom kole. Nehrozí u nich, že by se někdy nudily, protože svůj čas vyplňují výlety, prací na zahrádce, návštěvami divadla, setkáváním s přáteli, procházkami, bazénem, četbou atd. Díky tomu si s nimi pokaždé máte o čem povídat a třeba se od nich i dozvědět něco nového. 

 

Jak s ní vyjít?

Pokud vaše babička patří mezi ty aktivní, buďte rádi. Je to tak lepší pro ni i pro vás. Možná vám ale sem tam řekne, ať k ní nejezdíte, protože na vás z nějakého důvodu nebude mít čas. Neberte si to nijak osobně. Vám se určitě taky stává, že někdy máte tak plný program, že se do něj prostě už nevejde ani člověk, kterého máte rádi.

U tohoto typu babiček vás může zneklidňovat to, jestli by se ve svém věku doopravdy měly takto přetěžovat. Co když se jim něco stane? Uvědomte si však, že pokud je vaše babička šťastná, když jede na padesátikilometrový výlet na kole, tak je to jen její volba a neměli byste jí kazit radost proslovy na téma, co všechno by se jí mohlo přihodit. Buďte rádi, že je spokojená a nezapomínejte, že ona má svůj vlastní rozum.

 

Tyranská babička

Tento typ babičky je (doufám) poměrně ojedinělý. Je pro ni charakteristické to, že se snaží manipulovat svým okolím a využívá k tomu téměř veškeré dostupné prostředky. A to ať už výše zmíněné citové vydírání a zdravotní problémy nebo jednoduše lži a jiné úskoky. Člověk z ní může mít pocit, že se snaží si ho zotročit a někdy mu i ublížit. Dokáže se totiž chovat opravdu zlomyslně.

Jejich specialitou bývá to, že jsou schopné vám říct věci, které vás skutečně zabolí. Jejich talent vyhmátnout vaše citlivé místo je až neuvěřitelně dobrý. Pokud neútočí přímo na vás, často si vyberou někoho, koho máte hodně rádi a na něm nenechají nit suchou.

Proč se takto babička chová, nemusí být zcela jasné. Může se jen cítit sama a toto jsou její způsoby, jak získat vaši pozornost. Jedna moudrá osoba mi jednou řekla, že babičky někdy říkají tak zraňující věci proto, že jim to umožňuje s námi navázat skutečný kontakt, že teprve v té chvíli je naplno vnímáme. Nebo aspoň ony mají ten pocit, že ano.

 

Jak s ní vyjít?

Takovéto babičky mohou být opravdu k zbláznění. Když s nimi mluvíte, málokdy je vám konverzace příjemná a brzy se můžete cítit naprosto otrávení a bez energie. Leckdy to vypadá, že je tato babička prostě zlá. Pokud vás něco podobného napadlo, možná vás pak přepadly výčitky svědomí, že takto smýšlíte o vlastní babičce. Že ona je přece jen stará, nemocná, osamělá atd., ale to, co dělá, ve skutečnosti nemyslí zle. Uvěřit tomu, že vaše vlastní babička není dobrý člověk, je navíc dost těžké a smířit se s tím taky.

Ať už je to tak, že to s vámi vaše babička zle myslí nebo ne, pravdou je, že výše popsané chování je přinejmenším nefér a k ničemu dobrému nevede. S těmito babičkami nebývá lehké pořízení, proto je potřeba, abyste byli ve svém jednání vůči nim opravdu důslední. Zkuste babičce vysvětlit, co vám vadí na jejich chování a na tom, co mají ve zvyku povídat a navrhněte jiné téma, o kterém byste s ní mluvili rádi. Můžete taky babičce sdělit, že pokud například nepřestane nadávat na vaši matku, tak ji nebudete poslouchat a jednoduše odejdete. Jakou variantu si babička vybere, závisí zcela na ní, ale vy potom dodržte to, co jste jí řekli, i když třeba bude opravdu nutné odejít. Jestliže se tak stane, pokud možno si to nevyčítejte. Nikdo nemá právo chovat se k vám špatně, ani vaše babička.

Na závěr bych jen podotkla, že málokterý z typů se vyskytuje v čisté formě, většinou jde o kombinaci více z nich. Ať už se vaše babička chová jakkoliv, tak ve většině případů vás má doopravdy ráda a nesnaží se nikomu ublížit. Aspoň já osobně tomu pořád ještě věřím...