Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nálepkování - labeling

Termín „labeling“ lze do češtiny přeložit jako „nálepkování“. A o co to vlastně znamená? Jedná se o proces, kdy je klientovi přiřazena určitá diagnóza, která s ním pak často zůstane po zbytek jeho života. Člověk přijde k psychologovi nebo psychiatrovi s určitým problémem, ten ho vyšetří, zjistí, že splňuje kriteria, kterými se vyznačuje nějaká konkrétní diagnóza a klient odchází například jako „depresář“ nebo „porucha osobnosti“.

Na sledování diagnostických znaků samozřejmě není nic špatného, ale ve vynášení rozsudku je přece jen potřeba určitá dávka opatrnosti. A ta právě v současné době některým odborníkům chybí. Výsledkem je, že čím dál tím více lidí nějakou psychiatrickou nálepku má. A to i v případě, kdy by ve skutečnosti mohlo jít jen o problém, nikoliv poruchu.

Ukažme si to na příkladu. Pana Pětiokého opustila snoubenka. Pro něho to byl šok a upadl po rozchodu do hlubokého smutku. Nyní má potíže se spánkem, nemá chuť k jídlu a v práci není tak výkonný jako dřív. Po dvou měsících se rozhodne navštívit psychologa, který po vyslechnutí jeho symptomů usoudí, že vše svědčí pro depresi. Pana Pětiokého odešle k psychiatrovi, který toto podezření potvrdí. Klient odchází s předpisem na antidepresiva a pan doktor si do karty poznamená příslušný diagnostický kód. Ale skutečně si ho pan Pětioký zasloužil? Po rozchodu s milovanou osobou by přece byl nešťastný snad každý. A toto truchlení je u každého různě dlouhé a mívá odlišný průběh. Někdo tuto situaci snáší hůř než druhý a psychologická podpora může být na místě, ale to neznamená, že má skutečně klinickou depresi. Panu Pětiokému by ve skutečnosti možná stačilo, kdyby se měl komu vypovídat, svůj smutek si odžil a potom by fungoval stejně dobře jako dříve.

Nebo další příklad ze školství, kde je velké množství dětí zařazeno do škatulky „hyperaktivní“. Na toto téma jsem se bavila s několika učitelkami z různých škol a všechny mi řekly to samé, a to že dnes se dítě párkrát proběhne po chodbě a hned je označeno jako hyperaktivní. Přitom jde většinou o normální děti, které si rády hrají a rády se proběhnou, jak to už u dětí bývá, jen jsou třeba o trošku temperamentnější nebo o trošku hůře vychované než jejich spolužáci.

Tím nechci říct, že žádná hyperaktivita neexistuje. Existuje, ale je třeba ji odlišovat od obyčejného zlobení nebo od projevů, které k dětství jednoduše patří. Jinak se s dítětem tato nálepka naprosto zbytečně potáhne celou školní docházku a všichni na něj budou pohlížet jinak, než by bylo nutné. Rodiče si možná oddechnou, že za chování svého potomka nenesou zodpovědnost, když je přece hyperaktivní. Ve škole předají příslušný dokument, podle kterého mají pedagogové brát ohled na poruchu žáka. A dítě získá některé výhody, které ostatní spolužáci nemají. Zlobení se mu bude tak trochu tolerovat, takže ho v podstatě nebude nic nutit k tomu, aby své chování změnilo. Ve škole mu to sice možná projde, ale co v dospělosti, až jednou začne chodit do zaměstnání? Tam nikoho nebude zajímat, že pan Barák kdysi dostal zmíněnou diagnózu a pokud se nebude chovat podle norem, velice pravděpodobně ho vyhodí.

Tímto vším nechci říct, že by se psychiatrické kategorie vůbec neměly užívat, ale jen to, že by se s nimi mělo zacházet obezřetně. Nic není černobílé a tak to je i u diagnostiky. Život s psychiatrickou nálepkou bývá komplikovaný, existují však mezi námi lidé, kteří psychickou poruchu doopravdy mají, je potřeba ji určit a podle toho zvolit léčbu. Pro odborníky je mnohdy jednodušší mít klienta zařazeného do nějaké konkrétní skupiny, podle které si pak vysvětlují jeho chování a volí přístup k němu. I pro samotného pacienta bývá úlevné už jen to, že se jeho problém pojmenuje a on konečně ví, co mu vlastně je. Jeho okolí ho mohlo mít celou dobu za simulanta, přestože jeho potíže bylo třeba brát vážně a teprve diagnóza vše vysvětlila.

Nejsmutnější ovšem je, že někdy si je psycholog/psychiatr moc dobře vědom toho, že klient ve skutečnosti žádnou psychickou poruchu nemá, ale stejně mu nějakou přiřadí. A proč? Aby mu péči o daného člověka proplatila pojišťovna. V tomto případě je chyba jak na straně odborníka, tak i systému.

Snad jsem vás tímto pojednáním příliš nevyděsila a neodradila od vyhledání pomoci. Sice je pravda, že riziko nálepky je poměrně vysoké, na druhou stranu existuje pořád dostatek zodpovědných psychologů a psychiatrů.

Autor: Alexandra Bobelová | čtvrtek 18.10.2012 21:52 | karma článku: 13,49 | přečteno: 2252x
  • Další články autora

Alexandra Bobelová

Proč se bojíme jít k psychologovi

Přestože v některých zemích už je celkem běžné mít svého psychologa, stejně jako zubaře, kadeřníka a fitness trenéra, u nás tomu tak ještě není. Důvody, proč lidé nechodí k psychologovi, jsou různé. Buď nemají žádné vážnější problémy nebo pokud je mají, poradí si s nimi sami. Případně mají dobré kamarády, kteří jim psychologa nahradí (kamarádská pomoc se ale od té odborné liší). Často však lidem brání v návštěvě psychologa různé obavy nebo předsudky. A jaké jsou ty nejčastější?

18.1.2013 v 15:00 | Karma: 9,53 | Přečteno: 1631x | Diskuse | Ostatní

Alexandra Bobelová

Musíme si vybírat mezi rodinou a kariérou?

Před sto lety tuto otázku zpravidla nikdo řešit nemusel. Převládal tradiční model rodiny, kdy muž vydělával a žena se starala o domácnost a děti. Dnes tomu už tak není. Ženy se mohu realizovat i v profesní oblasti a v zaměstnání mají šanci zastávat stejné pozice jako muži. A i kdyby toužily zůstat doma, vařit, uklízet a věnovat se dětem, ve většině případů by to nebylo možné. Obvykle totiž jeden plat na uživení rodiny nestačí.

12.12.2012 v 18:33 | Karma: 7,83 | Přečteno: 898x | Diskuse | Ostatní

Alexandra Bobelová

Typologie babiček a jak s nimi vyjít 3

Toto je poslední část typologie babiček. Je dost možné, že ta vaše do žádného z uvedených typů nepasuje. Jak jsem psala již v úvodu prvního dílu, tak nevycházím z ničeho vědeckého, ale jen z osobních zkušeností. Takže pokud tu svou babičku nenajdete, tak je to proto, že jsem ji pravděpodobně nikdy nepotkala.

19.11.2012 v 17:45 | Karma: 7,47 | Přečteno: 1063x | Diskuse | Ostatní

Alexandra Bobelová

Jaké je být operátorem call centra

Zřejmě každému z vás se už někdy stalo, že se vám rozezvonil mobil, na němž se zobrazilo neznámé číslo. Vy jste nic zlého netušili (aspoň poprvé) a hovor jste tedy přijali. A v telefonu se ozval více nebo méně podbízivý hlas, který vám začal nabízet (nebo spíš vnucovat) něco úžasného, co prostě musíte mít (hrnce, deky, internet, tarif, kapsle na praní, finančního poradce, televizi, kreditní kartu, ponožky...). Ve většině případů člověk po chvilce šokovaného mlčení vysvětlí (nebo se o to pokusí), že nic takového nepotřebuje a tím hovor skončí. Prodejci mívají různě dobrou vytrvalost a od toho se také odvíjí to, jak moc rozladění po telefonátu budete.

17.11.2012 v 18:26 | Karma: 40,46 | Přečteno: 18173x | Diskuse | Ostatní

Alexandra Bobelová

Typologie babiček a jak s nimi vyjít 2

Pro babičky je zpravidla charakteristický vyšší věk a k tomu už obvykle patří také větší množství zdravotních problémů. Babičky už na ně prostě mají nárok a je potřeba to tak brát.

17.11.2012 v 14:59 | Karma: 7,95 | Přečteno: 1188x | Diskuse | Ostatní
  • Nejčtenější

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová...

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Vraťte se domů! Barceloňané stříkali vodu na turisty, ti opouštěli restaurace

8. července 2024  9:51

Zatímco turisté obědvali nebo se jinak občerstvovali v centru Barcelony, téměř tři tisíce místních...

Biden se znovu ostudně přeřekl. Prezident Putin, představil Zelenského

12. července 2024  6:35,  aktualizováno  11:22

Joe Bidenovi se opět nepodařilo přesvědčit veřejnost, že je duševně schopen vykonávat funkci...

Akvapark jako volební kampaň. Radnice stavějí bazény, ačkoliv na nich prodělají

15. července 2024

Premium Navzdory nedostatku peněz mají města velké investiční plány – alespoň co se týče zábavy a vyžití...

ANALÝZA: USA si koledovaly dlouho. A co bude dál? Atentát Trumpa nakopne

15. července 2024

Premium O to, že Donald Trump se stane cílem atentátu, si Amerika koledovala dlouho. Unikl o necelé dva...

Velká výměna elektroměrů. Dotkne se milionů lidí, umožní sdílení elektřiny

15. července 2024

Bezmála 1,5 milionu domácností v Česku čeká výměna elektroměrů. Nyní v červenci započala tříletá...

Střelec na Trumpa jednal sám, FBI hledá motiv. Zabil hasiče, zbraň koupil otec

14. července 2024  15:36,  aktualizováno  22:37

Atentátník na exprezidenta Donalda Trumpa jednal sám, uvedli vyšetřovatelé z FBI. Stále neznají...

Každý pátý člověk na planetě řeší neplodnost. V Čechách to může být i 15 %
Každý pátý člověk na planetě řeší neplodnost. V Čechách to může být i 15 %

O někoho se opřít a nebýt v tom sama… To byl hlavní impuls, proč Anna Sedláková a Karolína Krejčová založily projekt Indiánky. Obě dvě slyšely ve...

  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3217x
Psycholog působící ve společnosti EBLO (www.eblo.cz). Pokud Vás některé téma mých článků zaujme, můžete mě kontaktovat buď v diskuzi pod článkem, nebo přímo na e-mail. Těším se na Vaše reakce, náměty, připomínky a dotazy.