Ona, on a žárlivost

aneb touží muži po tom, aby o ně ženy bojovaly? .................................................

Na otázku: Jakou ženu by určitě nechtěli?, muži často v různých anketách a časopisech, potažmo i v hospodských debatách, odpovídají, že by nechtěli žárlivou hysterku.
Co vše se pod pojmem žárlivá hysterka ale skrývá, co ještě je a co už není únosné a co je naopak projevem zájmu o partnera, to vám žádná kuchařka na vztahy neporadí.
Dalo by se předpokládat, že když se muži děsí žárlivých hysterek, uvítají všemi deseti typ opačný – nežárlivou a tolerantní salámistku.

Ovšem šedá je teorie, košatý strom života...

„Mám vás rád obě, tak si to holky pořešte mezi sebou...“ -  takovou nějakou podobnou větu pronesl Pablo Picasso ve filmu Přežila jsem Picassa ke dvěma svým milenkám a pobaveně z lešení pozoroval jak se o něj perou.

Vždy mě rozčiloval text písničky Petra Nováka:
...Povídej nechal tě být, vždyť měl tě tak rád,
nebos ho nechala jít, když šel k jiný spát....
Chtěla jsem u tohoto textu řvát: Jaký nechala?! Tak si běž, když chceš!!! A naskakovaly mi pupínky, že by dotyčná za ním měla běžet a prosit ho aby za tou druhou nechodil.

I zdánlivě hezký vztah lze zničit pár větami při nešťastném vynucování si zájmu a pozornosti.
Kdysi mi jeden muž, který se cítil patřičně nedoceněný mou nežárlivostí vytknul: „Ty se málo snažíš! Víš jak se o mně snaží jiné dívky? Víš jak mi volají a co všechno mi říkají?“ Výsledkem bylo, že jsem se přestala snažit úplně a dobře jsem udělala.

Někdy se mi zdá, že muž potřebuje onu jistotu z dětství, jistotu, když by byl malý kluk, který si hraje v parku na pískovišti a najednou by ho chtěla odvést jiná žena, která si s ním napřed začala tak hezky hrát a ukázala mu nové bábovičky, tak ta jeho maminka se na tu cizí ženskou vrhne, vyrve jí hocha z náručí a umlátí ji lopatičkou.

Některé kamarádky tvrdí, že žárlivost je pro muže kořením, bez kterého by si nepřipadal zajímavý a žádaný nebo by měl pocit, že si může dovolit vše. A proto je potřeba i s absencí žárlivosti občas nějakou hezkou scénu zahrát, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Nevím, nevím, nejspíš se podobnými radami nezvládnu řídit. Jsem přesvědčena, že pocitu, aby se muž cítil chtěný a obdivovaný, lze docílit jinak než žárlivou scénou. (A nemyslím tím jen dobrou vepřovou pečení...).

Můj bývalý manžel neměl pro mé životní krédo: Nemám proč se zlobit, pokud můj drahý stihne ve svém volném čase nebo v době, kdy se mu nemohu věnovat, učinit šťastného ještě jiného člověka, protože záleží hlavně na tom, jak se chová ke mně....  velké pochopení.
Marně jsem poukazovala, že toto heslo razí i odborník Radim Uzel.
Rozhodl se mou úchylku vyléčit.
Po návratu z práce jsem tu a tam nalézala dva neumyté šálky na kávu, či sklenky od vína ve dřezu, přestlanou postel jinak než byla ráno... Přišla mi na jednu stranu úsměvná, na druhou ubohá, taková okatá neopatrnost nebo schválnost a nevěnovala jsem těmto pokusům ani půl věty, což ho evidentně nepotěšilo. Oplátkou mne tajně sledoval po cestě z práce,  až jsem si cestou z kolonády  připadala jak ve filmu Vrchní prchni a měla pocit, že se skrývá snad za každým sloupem, žárlil na mého lektora angličtiny, který byl gay a obvinil mne z poměru se zahradníkem, když jsem se rozhodla okrášlit náš byt živými květinami a ještě si k nim zakoupila knihu o správném pěstování.

Jak se dalo čekat, rozdíl našich životních filozofií rozdělil i naše cesty.
Neumím držet muže na oprati, na vodítku, zkracovat a povolovat podle potřeby a sem tam vypráskat kožich, když se podívá po jiné a za pravý poklad považuji muže, který si připadá zajímavý a přitažlivý i bez výlevů žárlivosti a bez potřeby dovolit si tolik, že by to ženě ublížilo.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho psychologických příruček typu : Jak se zbavit chorobné žárlivosti, ale žádná.: Jak se naučit zdravě žárlit, asi si svou úchylku ponechám.