Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Mnichov aneb i na státní trauma by se mělo dívat svrchu

Připomíná se pětasedmdesáté výročí mnichovské dohody a mezi množstvím článků, které jsem na toto téma četl, jsem nenašel jediný, který by se snažil dívat na věc z reálných politických základů té doby a takříkajíc z vrchní perspektivy. Ale nikoli z  perspektivy evropské – ta nám nestačí u světové války – ale z perspektivy světové.

Mnichov jednoduše byl více záležitostí mezinárodní než národní a měl zahraničněpolitických konotací více, než je český čtenář ochoten si připustit. Mnichovská dohoda byla de facto jen klasickým prostředkem tzv. neregulované politiky, kdy o malých státech rozhodují velmoci, jelikož mají na své straně sílu. Takovýchto smluv, kdy rozhodovaly velmoci o osudu jiného státu, bylo mnoho a my sami je v historii přehlížíme, jelikož se jedná o státy pro nás nedůležité.

V této nedůležité pozici se však najednou ocitla ČSR v roce 38 a do dnešního dne z toho Češi mají trauma. Ale co se vlastně stalo?

Prvně je potřeba pochopit motivy Velké Británie, bývalé světové velmoci, která napnula všechny své síly, aby udržela své impérium (byť značně zmenšené Westminsterským statutem). Britové se v 2. pol 30. let ocitli v nezáviděníhodném postavení. Británie se potýkala se silným dělnickým hnutím, kdy na soc. oblast šlo 40,5% státních výdajů, zatímco na obranu cca. 10%. Jelikož se z dominií staly samostatné státy, které jasně deklarovaly nechuť k válce v Evropě (to že se z impéria stal shluk samostatných entit pod korunou už ukázaly tzv. tři teritoriální sliby), musel ministerský předseda velice obezřetně manévrovat, aby byla zachována jednota impéria. Ani to však plně nevysvětluje proč se Velká Británie (a v návaznosti na ni i Francie a SSSR) nezastala ČSR v osudovém roce 1938. Tím hlavním byl důvod  vojensko-velmocenský. Při pohledu na britské ostrovy ze středoevropského pohledu není jasný a je často opomíjený právě britský mimoevropský rozměr. 
Britská armáda se v meziválečném období navrátila ke své policejní roli, kterou sehrávala ve viktoriánské éře. Pro Brity po většinu meziválečného období byly zkrátka daleko důležitější problémy v Indii, Iráku či Palestině, než ve střední Evropě. Do toho všeho přišla japonská anexe Mandžuska a Britové se ocitli v jejich očích v kleštích. Na jedné straně rozpínavost Japonců ohrožovala Austrálii a Singapur, na straně druhé se Hitler začal etablovat ve střední Evropě (třetí strana byla chorobná představa Britů o ruské invazi do Indie). Britská politika, vědoma si skutečnosti, že nemůže zastavit oba agresory, si musela vybrat, kde bude povolná k ústupkům – buď ve střední Evropě, nebo v Asii. Volba padla na Evropu, kde se politikou appeasementu snažili Britové uchlácholit Německo, než se zbaví hrozby z Japonska. Pro Brity byl zkrátka daleko důležitější Singapur či Hong-kong, než malá nevýznamná zemička uprostřed Evropy, o které britští voliči de facto nic nevěděli, a jejíž osud jim byl víceméně lhostejný (politicky toto bylo silně dáno najevo v Locarnu).

U Francie byl přístup obdobný. Francie v druhé pol. 30. let naprosto ztrácela velmocenské postavení na kontinentě, které si vydobyla Versaillskou smlouvou.  Jeden z prvních náznaků vidíme ve francouzské nečinnosti při anexi Etiopie Itálií. Další ranou se stala japonská expanze v Asii, která přímo ohrožovala francouzskou Indočínu. Definitivní ztrátu prestiže představoval německý vpád do Porúří. Stojí také za zmínku, že Francie v letech 1936-37 byla již silně závislá na americko-anglické finanční pomoci.

USA v této době se stále zotavují z hosp. krize a politicky se nevměšují do velmocenských záležitostí.

To, že se spojencům následně jejich taktika appeasementu nevyplatila, víme, nicméně po bitvě je každý generál a předtím než začneme soudit Francii s Anglií, je dobré se na danou věc podívat i jinýma než českýma očima. Velmocenská politika tu byla, je a bude. Mnichovská dohoda byla jen dílčí část této politiky a tak je třeba jí vnímat.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Tomáš Bederka | pondělí 30.9.2013 20:56 | karma článku: 10,10 | přečteno: 552x
  • Další články autora

Tomáš Bederka

Česká (nejen výchovná) krize

Na chvíli se ohlédněme čtvrt století zpět do dnů, kdy náš národ sjednocovala víra v blížící se konec komunistického režimu. Na dobu, kdy jsme upínali zraky k Václavu Havlovi, jakožto k symbolu revoluce a k ideám, které představoval.

3.12.2014 v 21:49 | Karma: 9,72 | Přečteno: 518x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Islámský stát a irácký nestát: Kdo seje demokracii…

Nyní, když se mnohostranná koalice odhodlala k letecké podpoře útoků na Islámský stát, můžeme očekávat propad moci a pozvolný ústup této organizace. Nebo tomu tak není? Vstoupí Abú Bakr al-Bagdádího chalífát do dějin jen jako ten nejmenší, nejnesnášenlivější – a rekordně nejkratší? Pokud IS (Islámský stát, pozn. autora) padne, je namístě reflektovat celý druhý cyklus jeho vzestupu. A pokud se navzdory zvýšenému tlaku udrží i nadále, je analýza ještě naléhavější.

23.11.2014 v 18:55 | Karma: 10,16 | Přečteno: 607x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Čečenská otázka

Čečenci jsou jedním z mnoha malých národů kavkazského horského řetězce. Ruské síly se kolem kavkazského pohoří začaly usazovat již od 16. století, nicméně územní zábor pohoří samotného započal až v 19. století. Krvavou výpravu vedl generál Alexej Jermolov, který kavkazské národy v bitvách porazil „na hlavu“, ovšem pro pacifikaci regionu bylo však nutno udělat mnohem více.

27.5.2014 v 21:42 | Karma: 12,76 | Přečteno: 667x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Kreml včera a dnes: má Kennan stále pravdu?

Bylo odpoledne 22. února 1946 a do Washingtonu dorazil telegram z moskevského velvyslanectví USA. Zástupce velvyslance, George F. Kennan, v něm odpovídal na dotaz, který počátkem února položilo americké ministerstvo financí: Proč Sověti odmítají účast v nedávno založené Světové bance a Mezinárodním měnovém fondu? Otázku směřovali na ambasádu v naději, že jakožto znalci sovětských poměrů, budou její zaměstnanci schopni vnést do věci jasno. Kennanova odpověď učinila mnohem víc.

20.5.2014 v 21:49 | Karma: 17,61 | Přečteno: 988x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Černobyl: Jak se v roce 1986 Neinformovalo

Před cca. dvaceti osmi lety, 26. dubna 1986, došlo k nejhorší jaderné havárii v historii jaderné energetiky. Černobylská katastrofa má mnoho příběhů, jedním z nich je také naprosté zamlčení informací ze strany jak Sovětského svazu, tak československé vlády. Co východní blok svým občanům (ne)řekl?

3.5.2014 v 13:56 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1402x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Reformu, která zvýší věk odchodu do důchodu, se nepodařilo opozici zamítnout

30. května 2024,  aktualizováno  18:07

Přímý přenos Poslanci podpořili v prvním čtení návrh reformy, která zvyšuje věk odchodu do důchodu nad 65 let...

Pohled na rodičovství se změnil. Ale muži to mají jinak než ženy, říká socioložka

30. května 2024

Premium Obavy z budoucnosti a touha žít udržitelně se často stávají hlavními faktory v rozhodování odložit...

Evropské volby pokládám i za referendum o současné vládě, řekl Zeman

30. května 2024  15:10,  aktualizováno  17:59

Bývalý prezident Miloš Zeman přijel před volbami do Evropského parlamentu do Teplic na akci dalšího...

Írán využívá gangy ve Švédsku pro násilné útoky, cílí na disidenty a Židy

30. května 2024  17:36

Írán využívá kriminální gangy pro násilné útoky ve Švédsku. Ve čtvrtek o tom informovala švédská...

  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 984x
Student PedF UK, předseda studentského spolku, který je kriticky hrdý na svou Alma mater, a který opravdu chce učit.
Motto: i want to be a teacher and I'm proud of it.

Seznam rubrik