Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Čečenská otázka

Čečenci jsou jedním z mnoha malých národů kavkazského horského řetězce. Ruské síly se kolem kavkazského pohoří začaly usazovat již od 16. století, nicméně územní zábor pohoří samotného započal až v 19. století. Krvavou výpravu vedl generál Alexej Jermolov, který kavkazské národy v bitvách porazil „na hlavu“, ovšem pro pacifikaci regionu bylo však nutno udělat mnohem více.

 Na příklad orná půda byla vyvlastňována k užitku kozáků (věrných romanovské dynastii). Pokud se tamní obyvatelé proti tomu bouřili a stávali se tak nepoddajnými, byli násilně stěhováni do údolí, kde se dali „lépe hlídat“. Nicméně ani takové kroky nevedly ke klidu v oblasti a netrvalo dlouho, a pod vedením imáma Šamila došlo k islámskému povstání. Byli to především Čečenci a Dagestánci, kteří byli oporou tohoto povstání až do jeho potlačení v polovině 19. století.

Mír byl pouze přechodný. K nepokojům došlo roku 1905, v době kdy se Ruské impérium zmítalo revoluční krizí. K opětovné rebelii došlo také revolučního roku 1917, kdy Čečenci vyhlásili nezávislost. Tu si zachovali až do konce občanské války, aby byli následně absorbování do Ruské sovětské federativní socialistické republiky. Situace se pro Čečence značně zlepšila – Lenin i Stalin vyšli Čečencům vstříc a umožnili restituci majetku a půdy. Ve 30. letech proběhl zásadní obrat a došlo k násilné kolektivizaci a politickým „čistkám“. Po 2. světové válce bylo čečenské etnikum Stalinem považováno za kolaborantské (Čečenci v této křivdě nebyli sami, na příklad etnika krymských Tatarů se dočkalo podobného osudu). Kvůli tomu potom na Stalinův rozkaz měl být každý Čečenec či Inguš deportován do Kazachstánu, kde měli zřídit kolchozy, aniž by k tomu měli jakékoliv vybavení. Téměř půl milionu Čečenců bylo naloženo do dobytčích vagonů a za strašlivých podmínek deportováno. Až 160 tisíc jich nepřežilo. Nenávist vůči Rusům tímto zesílila takovým způsobem, že smír mezi oběma národy se jevil jako fantazie.

Po smrti Stalina a následné destalinizaci, Nikita Chruščov roku 1956 rozkaz o deportaci odvolal. V rámci SSSR vznikla Čečensko-Ingušská republika. Smyslem republiky dvou národů bylo zaměstnat Čečence vnitřními problémy s Inguši a odvést tak pozornost od Kremlu. Soužití netrvalo dlouho a na počátku 90. let, v době hroutícího se Sovětského svazu, se Inguši oddělili. Roku 1991 se generál a nacionalista Džochar Dudajev stal Čečenským prezidentem. Z republikových prezidentů v Ruské federaci to byl právě Dudajev, který byl nejméně poddajný státní politice; byl motivován snahou obohatit sám sebe a posílit svůj vliv, proto se nestal „otcem svého národa“. Dudajev, navzdory vůli většiny Čečenců, přistoupil na plné aplikování práva šari’a (což bylo v rozporu s federalistickou ústavou), aby dal jasně najevo, že Čečna má s Ruskem pramálo společného. V Rusku Čečenci rychle získali negativní reputaci, a sice za participování se na organizovaném zločinu v jeho metropolích. V očích západu byla pověst Čečenců opačná. Byli vnímání jako oběť ruské expanze a útisku. Důvody pro zásah v Čečensku se začaly množit. Země se pomalu, ale jistě začala stávat základnou pro džihád a ropovod vedoucí z ázerbájdžánského Baku do Novorossijsku u Kaspického moře byl ohrožen. Argumentace pro zásah (prezidenta Jelcina a v následujícím konfliktu i Putina), směřována západním zemím, se zakládala na tom, že hranice Evropských států by měly zůstat nenarušeny. Jakmile by byly hranice narušeny, byť v jen jediné zemi, zbytek Evropy by byl ohrožen separatistickými silami.

První čečenská válka vypukla 11. prosince 1994 a skončila neúspěchem ruské armády roku 1996. Veškeré vnitřní konflikty v Čečensku byly zapomenuty a drtivá většina obyvatelstva se postavila za Dudajeva. Ruská armáda nebyla v dobrém stavu; postrádala disciplínu, motivaci a horský terén společně s vynalézavostí a zarputilostí Čečenců vedl k její neschopnosti prorazit obranné linie. Ztráty na obyvatelstvu, především pak civilních, dosáhly několika desítek tisíc. Smíření mezi stranami proběhlo za podmínek, že roku 2001 bude vyhlášeno referendum o setrvání Čečenska v Ruské federaci. Reputace Ruska utrpěla strašlivě. Jak bylo možné, že země, která porazila Hitlera a která byla po boku USA největší světovou velemocí, je najednou neschopna vyhrát válku proti tak malému a chudému soupeři?

Mír stabilizaci do regionu nepřinesl. Terorismus proudící z Čečenska naopak posílil a nezákonnost v Čečně ještě více vznítila. Uprchlíci z Čečny byli v Rusku přijímání s nechutí a xenofobií, což jenom zvýšilo šance, že se uchýlí ke kriminalitě. Rusko se chystalo k další intervenci. Nutná byla podpora ruské veřejnosti, a tak téměř veškeré akce, ať už teroristů nebo kriminálního podsvětí, byly svalovány na Čečence.

V srpnu 1999 Jelcin, pod vlivem Putina (tehdejší ministerský předseda), zahájil již druhou invazi do Čečenska. Spolu s ní nastolil i důkladnou cenzuru, což se vyznačovalo mimo jiné i tím, že západní ani ruská média nebyla připuštěna k bojišti. O úspěšném postupu informovala pouze ruská vláda a obliba Putina začala raketově stoupat. V prezidentských volbách roku 2000 Putin neměl vážnějšího soupeře. Čečensko bylo naprosto rozvráceno, především pak zemědělství a jeho hlavní ekonomická síla. Na hranice se dostalo 250 tisíc uprchlíků a válečné zločiny – páchány z obou stran – jenom přiživovaly nekonečný kruh násilí a nenávisti.

 

Roku 2000 bylo vyhlášeno ruské vítězství, ale odpor Čečenců a z terorismu, co z toho plyne, bude doznívat velmi dlouho. Poslední zbytky separatistů se bouřily až do roku 2009, kdy byl vyhlášen definitivní mír. Do dnešního dne byl v zemi obnoven pouze ropný průmysl, a tudíž s nezaměstnaností kolem 70%, je Čečensko jedním z nejchudších regionů Ruska vůbec.

 

Zdroje:

SERVICE, Robert. Rusko: experiment s jedním národem: od roku 1991 do současnosti. Vyd. 1. Praha: Beta-Dobrovský, 2006. 358 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-7306-246-1.

SOULEIMANOV, Emil. Konflikt v Čečensku: minulost, současnost, perspektivy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. 417 s. Knižnice Sociologické aktuality; sv. 25. ISBN 978-80-7419-066-7.

Zveřejněno se souhlasem autora

Autor: Ivo Fajmon
student III. roč. Bc., obor D – ZSV na PedF U

Jelikož svůj blog nestíhám vést tak jak jsem si představoval, dovolím si malý kompromis. Kromě mých článků, se zde sem tam objeví článek z cyklu Post Septem, který vydáváme ve studentském spolku Agora. Články jsou zaměřeny buď na historická či na společenskovědní témata. Doufám, že se Vám budou líbít.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Tomáš Bederka | úterý 27.5.2014 21:42 | karma článku: 12,76 | přečteno: 667x
  • Další články autora

Tomáš Bederka

Česká (nejen výchovná) krize

Na chvíli se ohlédněme čtvrt století zpět do dnů, kdy náš národ sjednocovala víra v blížící se konec komunistického režimu. Na dobu, kdy jsme upínali zraky k Václavu Havlovi, jakožto k symbolu revoluce a k ideám, které představoval.

3.12.2014 v 21:49 | Karma: 9,72 | Přečteno: 518x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Islámský stát a irácký nestát: Kdo seje demokracii…

Nyní, když se mnohostranná koalice odhodlala k letecké podpoře útoků na Islámský stát, můžeme očekávat propad moci a pozvolný ústup této organizace. Nebo tomu tak není? Vstoupí Abú Bakr al-Bagdádího chalífát do dějin jen jako ten nejmenší, nejnesnášenlivější – a rekordně nejkratší? Pokud IS (Islámský stát, pozn. autora) padne, je namístě reflektovat celý druhý cyklus jeho vzestupu. A pokud se navzdory zvýšenému tlaku udrží i nadále, je analýza ještě naléhavější.

23.11.2014 v 18:55 | Karma: 10,16 | Přečteno: 607x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Kreml včera a dnes: má Kennan stále pravdu?

Bylo odpoledne 22. února 1946 a do Washingtonu dorazil telegram z moskevského velvyslanectví USA. Zástupce velvyslance, George F. Kennan, v něm odpovídal na dotaz, který počátkem února položilo americké ministerstvo financí: Proč Sověti odmítají účast v nedávno založené Světové bance a Mezinárodním měnovém fondu? Otázku směřovali na ambasádu v naději, že jakožto znalci sovětských poměrů, budou její zaměstnanci schopni vnést do věci jasno. Kennanova odpověď učinila mnohem víc.

20.5.2014 v 21:49 | Karma: 17,61 | Přečteno: 988x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Černobyl: Jak se v roce 1986 Neinformovalo

Před cca. dvaceti osmi lety, 26. dubna 1986, došlo k nejhorší jaderné havárii v historii jaderné energetiky. Černobylská katastrofa má mnoho příběhů, jedním z nich je také naprosté zamlčení informací ze strany jak Sovětského svazu, tak československé vlády. Co východní blok svým občanům (ne)řekl?

3.5.2014 v 13:56 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1402x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Dětství a mládí Adolfa Hitlera

Dne 20. dubna tomu bude přesně 125 let, kdy v Braunau spatřil světlo světa jeden z největších diktátorů 20. století. Pro jedny byl hrdina, navracející pošramoceným duším Němců hrdost, bojovník za čistotu rasy a obnovitel stoleté říše. Pro druhé byl ztělesněným zlem, ďáblem, který hnal bezdůvodně miliony lidí na smrt. Byl člověkem, který si nekompromisně bral, co si zamanul. Jeho odhodlanost pocítil celý svět. Jeho světonázor se začal utvářet již v raném věku.

17.4.2014 v 11:47 | Karma: 17,03 | Přečteno: 4216x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Na dálnici D5 u Berouna naboural kamion do svodidel. Uniklo hodně nafty

30. května 2024  18:48

Dálnici D5 u Berouna ve směru na Plzeň ve čtvrtek odpoledne uzavřela nehoda kamionu, který naboural...

Reformu, která zvýší věk odchodu do důchodu, se nepodařilo opozici zamítnout

30. května 2024,  aktualizováno  18:07

Přímý přenos Poslanci podpořili v prvním čtení návrh reformy, která zvyšuje věk odchodu do důchodu nad 65 let...

Pohled na rodičovství se změnil. Ale muži to mají jinak než ženy, říká socioložka

30. května 2024

Premium Obavy z budoucnosti a touha žít udržitelně se často stávají hlavními faktory v rozhodování odložit...

Evropské volby pokládám i za referendum o současné vládě, řekl Zeman

30. května 2024  15:10,  aktualizováno  17:59

Bývalý prezident Miloš Zeman přijel před volbami do Evropského parlamentu do Teplic na akci dalšího...

  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 984x
Student PedF UK, předseda studentského spolku, který je kriticky hrdý na svou Alma mater, a který opravdu chce učit.
Motto: i want to be a teacher and I'm proud of it.

Seznam rubrik