Ze strany velmocí byl skutečně jiný pohled. V r. 1918 váhaly s rozbitím Rak.-Uherska. Někteří politici říkali, že u bran Východu by měla stát velká říše. Řada drobných států může lákat někoho většího, aby je pohltil. Masaryk a další museli na ně přitlačit, aby souhlasili. Naše představitele nenapadlo, že musí počítat s tím, že po čase může na představitele mocností přitlačit někdo jiný a že budou souhlasit zase s něčím jiným.

Díky za zajímavý pohled.

Dobrý příspěvek, pane kolego, nicméně v některých bodech musím nesouhlasit. Zejména pak v bodě, kde se vyskytuje sousloví "bývalá velmoc". Myslím si že Británie nejen ve druhé světové válce, ale i posléze dokázala, že velmocí stále je. Přestože se její majestátní impérium rozpadlo, stále je to formálně Velká Británie, kdo je garantem a vůdcem Commonwealthu, čili skupiny států, o jejichž vznik a rozvoj se Británie zasloužila, popřípadě ty země, které okupovala. Navíc nesmíme zapomínat na Falklandy, kde Velká Británie jasně ukázala, že po sobě nenechá jen tak dupat. Další bod, kde s vámi nemohu souhlasit, je francouzská ignorace okupace Habeše. V tomto případě, se spíše hodí slovo nečinnost, vzhledem k tomu, že francouzské velení uvolnilo celkem dvě divize generálmajora Le Gentilhomma k přímé intervenci na podporu Habeše. To, že k této intervenci již nikdy nedošlo, je bod další. Jinak je však váš příspěvek velice trefný, skutečný globální "nadhled" v otázce Mnichovské dohody zcela chybí.

To sousloví je "bývalá světová velmoc" - myslí se tím postavení, které měla VB do 3. čtvrtiny 19. století.

A s těma Francouzema - důležité je, že k té intervenci nedošlo. V historii se hraje na postup, ne na body ;-).

Velka Britanie nemela v roce 1938 spojeneckou smlouvu s CSR.

To ne, ale Francouzi jasně deklarovali, že do toho bez VB nepůjdu. Tím pádem, zde hrála hlavní roli VB. Jen bych dodal, že spojenecká smlouva je stále jen smlouva. Smlouva je platná pouze tehdy pokud, to daným stranám vyhovuje, nebo pokud silnější strana má dost velký klacek na to, aby donutila poslouchat stranu slabší. smlouva není nic normativního a politika (zvláště před válkou) není čestné kolbiště.

Tak tehdejší pohled vystihuje titulek na první straně Českého slova: Vlastní spojenci nás zradili.

GB nemela spojeneckou smlouvu s CSR a Francie byla na pokraji rozvratu diky komunistum a socialistum ... Ti se dokonce chteli spojit se svymi "bratry" nemeckymi nacionalnimi socialisty v boji proti imperialismu a kapitalismu ...