Irena Bátrlová
- Počet článků 302
- Celková karma 15,21
- Průměrná čtenost 570x
Seznam rubrik
Irena Bátrlová
Zanedbaná péče
"Zajímavé terárium", nesměle se pousměje Alan na nabubřelého ředitele. "O skleněný pelech nejde, nejdůležitější je uvnitř - moje kráska, chcete ji vidět zblízka", arogantně se usměje nadřízený a přísným pohledem zrentgenuje Alana.
Irena Bátrlová
Marta Gotwaldovka
Alžběta se dívá ven z okna své ordinace primářky. Silně prší. Takový škaredý, uplakaný den. A právě dnes by měla její máma osmdesát. Bohužel narozeniny již pátým rokem neoslaví, neboť už tady pět let není, ani nikdy nebude.
Irena Bátrlová
Ošklivky
Přecházím přes přechod pro chodce. Přede mnou běží dvojice menších dětí. Chlapec bez varování vytrhne mladšímu děvčátku hadrovou panenku a odhodí jí do vozovky, kde prudce dobržďují právě příjíždějící auta.
Irena Bátrlová
Skleněnky
Podřímávám, klimbám, když mě probudí prudké bušení na okénko vrátnice. Hlídám totiž opuštěný objekt, dříve sloužící jako sklárna. "Prosím, mohl byste nás pustit dovnitř", prosí jedna z výtržnic. "Zbláznily jste se!", vykřiknu.
Irena Bátrlová
Performance v zapadlé čajovně
V den narozenin mi doputovalo přání dvou facebookových kamarádů - Johanna z Bavor a Gurcana z Isntabulu. Oba pány jsem nikdy na vlastní oči neviděl, přidal jsem si je, neboť mě požádali o přátelství. A slušnost velí, neodmítat.
Irena Bátrlová
Smetánka
Tisíce tmavých teček před očima, přecházejících v černé mihotající čáry a pak už jenom tma. Všudypřítomná tma a nic, nic, nic. A z toho nic je člověk katapultován na louku, na které roste milion žlutých pampelišek.
Irena Bátrlová
Fake
"Viděli jste toho starouše v metru, jak se mu třepetaly hnáty", řehtal se na plné pecky Hugo a přítomným kamarádům ukazoval video natočené na svůj mobil. "V klídku jsem seděl, nožka přes nožku a pozoroval ten stojící sulc".
Irena Bátrlová
Víra, láska, naděje
Běžím jako o závod, abych dohonila spěšný vlak, kterým se nechávám svézt na občasné služební cesty. Zase o fous, tak, tak... V duchu přemýšlím, jak se naučit být dochvilná. Jestli se to, v mém případě, vůbec naučit dá!
Irena Bátrlová
Dva ubozí na schodech do nebe
V jedné maličké zastrčené istanbulské meyhane, což je turecká verze řecké taverny, jsem potkala trojici nejnuznějších tvorů, kteří přes svou chudobu a bídu dokázali rozzářit kolem sebe upracované a strhané tváře.
Irena Bátrlová
Dvakrát deset minut
"Udělej si patnáct minut a promluv do duše tomu problémovému týpku, ty jediný s ním pohneš, však ti také říkají "tatíčku" a navíc máte úplně stejné oči", prosí Zdeňka velitel vězeňské služby.
Irena Bátrlová
Nudista na poště
"Tak jsme, vážení, totálně v pytli", podívala se na nás vedoucí pošty Běta a nervózně si látkovým kapesníkem otírala sklíčka brýlí. "K prvnímu červenci naši pobočku zavřou a nás vyrazí rovnou na dlažbu!"
Irena Bátrlová
Ohnivý milenec
"Udělej si na sebe trochu času, Dalmo, vypadáš strašně", utrousila netaktní poznámku bývalá spolužačka Jana při neplánovaném setkání v supermarketu. "Zrovna tohle ráda slyším",pomyslela si Dalma a pokusila se o křečovitý úsměv.
Irena Bátrlová
Bystřice a čtyři rumy
Motorák - přípoj, který navazoval na rychlík, mi ujel a já v noci uvízla na jednom zaslintaném nádražíčku, jenž si odbylo své nejlepší časy za dob Rakouska - Uherska. Hustě sněžilo, byla zima.
Irena Bátrlová
Burleska, Rododendron a já
"Okamžitě odsud vypadni, vypelichané psisko", zařval jsem a holí odstrkoval chundelatou nevzhlednou kouli zamotanou do lidské papírové pleny. S chlupatým psím špindírou to však ani nehlo.
Irena Bátrlová
Autista a Smajlena
"Firma, kde jsem pracoval, rozdávala pamětní nože s logem. Po večírku, cestou domů, jsem byl ohromen tím krásným nožíkem, který jsem si chtěl nechat na věčnou památku a tak jsem si ho zabodnul rovnou do břicha, to je celé story".
Irena Bátrlová
Kráska a Otesánek
Krásná Linda se toužila stát herečkou. Přizpůsobila tomu celý svůj mladičký život. Účinkovala v amatérském divadle, vedla dramatický kroužek pro děti, angažovala se na sociálních sítích, nechyběla na žádné významné akci.
Irena Bátrlová
Zlatá rybka
Manželka miluje návštěvy hřbitovů, já nikoliv. Velmi nerad přikývnu na časovou půlhodinku, kterou jsem ochoten čekat před hřbitovní bránou, než si důkladně prohlídne místa definitivního odpočinku človíčků, kteří žili před námi.
Irena Bátrlová
Marečku, snažte se být krásná!
Prohlížel jsem si nevěřícně voucher s názvem "Taneční naruby pro starší a pokročilé" a připadal si přesně tak, jako když plešatému násilím zaplétají francouzský cop. Zaprvé - neumím tančit, což by ještě nebylo tak tragické.
Irena Bátrlová
Exhibicionistka
"Baf, dědo, něco pro tebe!", vybafla na mě mladá slečna v baloňáku, který vzápětí otevřela dokořán. Byla pod ním úplně nahá. Nechápavě jsem zvednul hlavu, která si právě vychutnávala cigaretu a uviděl obrysy ženského těla.
Irena Bátrlová
Šíleně smutná nevěsta
Romana odklopila víko staré krabice a vytáhla své svatební šaty, které měla na sobě před třiceti lety. Oprášila je a opatrně oblékla. I po těch letech jí padly. Zákeřná nemoc, nervy, nepřetržitá péče o dceru vykonaly své.
Irena Bátrlová
Šikana jménem Arne
"Musím vás pokárat, ten červený flek ve vstupní hale pod komodou byl špatně vyčištěn, Arne si toho okamžitě všimnul", přísně promlouvá madam Sylvie a její obličej, který prošel botoxovým maratónem se zkřiví do zvláštní grimasy.
Irena Bátrlová
Kocour v botách a bolestivé zranění mužské chlouby
"No tohle, to je ale chlupaté nadělení", nechtěla věřit vlastním očím Elvíra, když držela v rukou svou holínku. V ní se choulilo malinké mňoukající stvoření. "Mohli aspoň zazvonit a představit mi tohoto krasavce", pomyslela si.
Irena Bátrlová
Sloní nebe
"Slon" - přezdívka, kterou jsem vyfasoval v útlém dětství od mých vrtevníků, mi přinesla doživotní přátelství právě s těmito tvory. V altánku pražské zoologické zahrady, z něhož je vidět Údolí slonů, jsem opravdu nejšťastnější.
Irena Bátrlová
Usmíření
Standa přišel o levou část obličeje ve dvou letech. Napadli ho psi ze sousedství, kteří utekli psychicky labilní ženě, jenž svou stále rozrůstající smečku nezvládala. Bohužel na to doplatil malý Staník bolestným zohavením tváře.
Irena Bátrlová
Kdepak jen ti lidi jsou....
"Vzal jste si léky?", loučila se s Norbertem pečovatelka. "Jistě", suverénně odpověděl dotázaný a v duchu si pomyslel: "To tak - přece, nepůjdu na sraz absolventů zdrogovaný, chci si večírek pořádně užít, vyhodím si z kopejtka".
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 ... | další |
