Dva nežádoucí a první láska

Když byl Křivohubka, jenž způsobil infekci v podobě vyrašení nebohého Zrzka na kožní povrch, definitivně  i se svým fotografickým zobrazením odporoučen do odpadních vod, nastalo pro nás dva složité období.

"Začíná lov", vážně promlouvá pan Albín a vzápětí pokračuje: "Zaprvé Ona se bude snažit ulovit nějakého solidního mužského kaňoura, což nám může být úpně fuk, ale bohužel, a to je pro nás přímo tragické, nastane nekompromistní čistka - milimetr po milimetru, není šance na přežítí".

"Ale já chci žít právě teď, protože jsme se zamiloval", špitnu nesměle.

"Zamiloval a do koho, prosím tebe", udiveně na mě zírá pan Albín. "Do takové mladé, krásné, pružné...."

"A umělohmotné", ozve se z podpalubí. "To je teď veliká móda - být umělá, plastová, nic přírodního. Všude na monitorech to běží, jak se všechny marnivky předělávají na umělohmotné bláto", pokračuje hlas z dolních pater.

"Že ses ozvala, Drběno, dlouho jsem tě neslyšel", podívá se dolů pan Albín.

"Drběno? Já myslel, že fešandy tady nejsou", udiveně kroutím hlavou.

"Mladej, kdo mluví o fešandách, však se podívej", sklopím zrak a leknu se.

V těch nejspodnějších vrstvách se na obrovském tukovém kopci rozvaluje do všech světových stran rozplzlá housenka a nahlas se uchechtává:" Toho zrzavého panice mi bylo doopravdy líto, jak já si přála, abys místo něho zahučel ve smrdutém záchodě ty, starobou sežraný, Albíne", chechtá se hlučně dál.

"Vy jste tu hrůzu viděla?", nepřestávám být udivený.

"Jo viděla, je to docela vzrůšo, pokaždé dojde k odstranění nějakého nežádoucího novým, zajímavějším způsobem. Čekám už jen na oběšení pomocí dentální nitě", zazubí se.

"Tak teď jsi to, Drběno, opravdu přehnala. Není to fér vůči mladému, smrď si tam dole a nezaplynovávej  nám nahoře čistý vzduch svojí nevymáchanou hubou, šeredná babizno!", rozohní se vzteky pan Albín.

"No uvidíme, koho pačesy se budou na provaze houpat první", nedá se odbýt drzá Drběna.

"Pane Albíne, kdo je vlastně ta Drběna zač?", začnu se šeptem vyptávat.

"Pšššt, mlč, nenech se vyprovokovat, radši si lehni, není pro nás dva dobrý čas na povídání. Půjdou po nás jak po uzeném a my přece neuděláme pyskaté Drběně radost a nepředvedeme jí naše live odkrouhnutí. Nesmíme dopustit, aby naší popravou měla baba svátek".

Tak jsem si raději lehnul a tajně doufal, že mi bude dopřán ještě nějaký čas na zodpovězení mých otázek.

(Pokračování příště)