Dva nežádoucí a Drběna

Jestli si někdo myslel, že Drběna dá pokoj, tak si tou svou úvahou šeredně nabil čumák. Sotva se situační vody uklidnily, začala Drběna zase. "Poslouchej, Albíne, proč se mnou neprohodíte kousek mluvy", úlisnými řečmi to zkoušela.

"Myslíš tím, že jsem zvědavý na  drby z dolních paprčí či na různé způsoby drbání zrohovatělé kůže?", nechává se vmanévrovat do dialogu pan Albín.

"Primitive, nic ti neříká pedikúra ani manikúra, čistá voda tě ještě nepokropila, smraďavko", oplácí úder Drběna.

"Tebe zase kropí každý den a je to k ničemu, tvůj tukový kopec se zvětšuje  a ty taky už přetékáš do všech světových stran", pokračuje pan Albín.

"Hulváte!", ozve se ze suterénu.

"Prdelnice tuková", uzavírá dialog pan Albín.

"Ona po vás asi jede", špitnu.

"Ta jede po každém mužském, který vyraší na kožním povrchu, představ si, že se i ucházela o chlapíky z těch nejspodnějších vrstev - z kmene Kuryoky, kteří jsou ještě více nežádoucí než my a jsou doslova oškliví a smrdutí", podívá se na mne pan Albín.

"Nešťastnice", podotknu.

"Žádná nešťastnice, ale hříšná nestoudnice, naštěstí se jí nepodařilo žádného nebožáka ulovit, každý se zalekne nejen její krásy, ale také mimořádného špionského nadání. Zdá se však, že se ten její tukáč stále zvětšuje, což by právě v této době znamenalo celkového odstranění objektu i s dámou na povrchu".

Odstranění?", překvapeně polknu. "No i na tyhle děvy dojde - upálení, hodně bolestivé a pomalé", pokývává soustrastně hlavou pan Albín.

"Ale už se, Mladej, neptej, je to vyčerpávající odpovídat oběma na hloupé otázky, raději se skrč, Ona jde do koupelny".

Neskrčím se, protože za chvíli uvidím svoji lásku a na tento okamžik jsem se celý den těšil. Snad mé lásce bude dopřáno...

(Pokračování příště)