Významnost „oblíbenosti“ politických stran na Facebooku

Při utváření veřejného mínění se začínají čím dál více prosazovat moderní média jako sociální sítě, blogy či webové stránky na úkor tradičních médií jako televize, rádio či tisk. Pokud se svět mění a my s ním, jak se potom mění naše názory během změn ve vlivu jednotlivých médií?

Z důvodu zpracování změny oblíbenosti politických stran na Facebooku-únor/červenec 2011 vyvstala potřeba zasadit výsledky ze zjištěné oblíbenosti do celkového kontextu a definovat o čem vlastně vypovídají a co z nich lze usuzovat. Především je třeba vzít v úvahu, že existuje obecný trend prosazování moderních médií na úkor tradičních, jež je ilustruván na následujícím obrázku, který popisuje trendy v USA. ČR zpravidla světové trendy nevytváří, ale je jimi ovlivňována, tak je vhodné pro odhad současné situace v ČR započítat přibližně 2 až 4leté zpoždění.

Při zaměření se na zmíněnou sociální síť Facebook v ČR, pomocí grafického porovnání demografické struktury obyvatel ČR a uživatelů Facebooku, lze ve vyznačené skupině uživatelů Facebooku vyjádřit celkovou oblíbenost (či velikost distribučního kanálu informací) politických stran. Reálná oblíbenost je ovšem nižší z toho důvodu, že jeden uživatel může mít oblíbených více stran či mezi oblíbenými mohou být i kromě profilů skutečných lidí i profily imaginární či profily organizací.

Celková oblíbenost či zájem o dění ve 12ti největších politických stranách v ČR na Facebooku dosahuje cca 4,3% (144 472 hodnoty celkové oblíbenosti z 3 338 960 profilů uživatelů v ČR). Z tohoto poměrově věrného grafického znázornění byly vyneseny zjištěné aktuální preference jednotlivých stran.

Vzhledem k tomu, že cca 75% uživatelům na Facebooku je méně než 35 let, odpovídají tyto výsledky nejvíce preferencím lidí mladšího věku a shodují se s vlastní zkušenosti autora příspěvku či komentářům v médiích. Na kolik je tento vzorek reprezentativní vůči volebním odhadům či jejich budoucím výsledkům, lze orientačně zjistit pomocí porovnání s odhadem voleb do poslanecké sněmovny v roce 2010 provedeného agenturou SC&C.

Pokud tyto preference zasadíme do demografické struktury obyvatel ČR podle věku v jednoletých věkových skupinách při průměrné 62,6% volební účasti, získáme přehlednou věkovou pyramidu s rozložením volební podpory jednotlivých politických stran.

Obecně lze tedy konstatovat, že se snižujícím se věkem získává vyšší podporu TOP09 či strany označené jako ostatní (Piráti, DSSS či Svobodní) a pokračování tohoto trendu lze očekávat i ve věkové skupině 13 až 17 let a tím by se i potvrdil zjištěný minimální zájem o ČSSD či KSČM v uvedeném průzkumu oblíbenosti na Facebooku, který tak ukazuje především trend k budoucímu posilování/oslabování současných parlamentních politických stran a případné parlamentní strany nové.