Jaký byl prostějovský LOUTKOFEST 2024? Aneb „Loutkáři: Youtubeři minulých století“

Od 5.3. do 6.4.2024 probíhala v městské galerii na Zámku Prostějov interaktivní výstava LOUTKOFEST. Jejím cílem bylo k příležitosti světového dne loutkářství (21.3.) poukázat na minulost i současnost loutkářství na prostějovsku.

O této interaktivní výstavě dělala průběžné reportáže okresní prostějovská TV ZIPP či krajský Český rozhlas Olomouc a průběžně psaly Prostějovské novinky nebo Prostějovský večerník.

Program a harmonogram LOUTKOFESTu s doprovodným programem včetně představení Míši Růžičkové nebo semináře loutkáře Kláska s představením Spejbla a Hurvínka

Osobně jsem měl na starost místnost č.4 "Youtubeři minulosti", kterou jsem vybavil 11 divadélky a 63 loutkami ze své sbírky, která byla různorodě spjatá s prostějovskem. Tato místnost byla poslední z dané výstavy a předcházely jí průchozí místnosti „Jak se rodí loutka“ s místním řezbářem, „Jak se staví pohádka“ s 4 pódii pro minipohádky místního sokolského loutkového divadla Pronitka a vstupní místnosti s dílničkami pro děti pro tvorbu vlastních loutek „Nazdárek Kašpárek, hurá do pohádek“.

Místnost č.4 „Youtubeři minulosti“

Loutky Alše a Tyrše

Prvorepublikové patenty

Archiválie o založení sokolského loutkového divadla v 1910

Divadélko pro loutkové improvizace návštěvníků s 10 loutkami a držákem pro mobilní telefon

Místnost č.4 „Youtubeři minulosti“

Místnost č.4 „Youtubeři minulosti“

Starožitné loutkové divadélko z 19. století

Kompletní sady loutek a divadélek z TVAR Lipová Suchdol u Prostějova

Natáčení loutkových improvizací

Natáčení loutkových improvizací

Místnost č.4 „Youtubeři minulosti“

Místnost č.1 „Dílničky s tvorbou vlastních loutek a omalovánkami“

Místnost č.1 „Dílničky s tvorbou vlastních loutek a omalovánkami“

Místnost č.3 „Jak se rodí loutka“

Místnost č.3 „Jak se rodí loutka“

Sudetoněmecké loutky a divadélko

Vstup na výstavu do první místnosti

Nápisy jednotlivých místností aranžovaných místní SŠ a VOŠ ART ECON

Starožitná loutková divadélka z přelomu 19. a 20. století

Starožitná loutková divadélka z přelomu 19. a 20. století

Starožitné loutkové divadélko z přelomu 19. a 20. století

Vstup do Zámku Prostějov během výstavy LOUTKOFEST

Čtyři pódia pro minipohádky

Výstava byla nakonec rekordně úspěšná a shlédlo ji cca 2500 návštěvníků z toho cca 900 organizovanými prohlídkami pro místní MŠ, ZŠ, družiny a zájmové kroužky. Zajištění doprovodného programu a průvodcovství amatérským kolektivem bylo po více než měsíc velice náročné a vyčerpávající, ale povedlo se a návštěvníky překvapovala zřetelná prostějovská stopa v českém loutkářství a zjistili jeho významnost v rámci 17 hmotných a 9 nehmotných českých zápisů v kulturním světovém dědictví lidstva UNESCO.

Ty kteří nemají děti ve věku 3 až 6 let, pak překvapila i vlastní činnost a malebnost hraných loutkových pohádek v nedaleké Sokolovně, kde se hrají dokonce už od roku 1910. Mezi zahraniční návštěvníky patřili Poláci, Slováci a Španělé a nejen je překvapovalo zjištění, že Prostějov, který je uprostřed Moravy býval i pohraničním okresem, kdy v okolí šesti vesnic na Konicku měl i svou část tzv. sudet, které byly v 1938 připojeny k tehdejší Německé říši.

Tato výstava také shodou okolností časově navazovala na obdobnou výstavu s obdobným doprovodným programem, včetně vystoupení Loutkového divadla Sokola pražského, která se konala v mnichovském Sudetoněmeckém muzeu od prosince 2023 do února 2024, kde byly vystavovány české a moravské loutky s pěkně ilustrovaným česko-německým katalogem. Tento katalog byl na prostějovské výstavě také k dispozici a návštěvníci tak měli možnost pěkného porovnání i rozšíření znalostí o tomto tématu.

Součástí výstavy byly i QR kódy odkazující na dokumentární seriál Česká loutka a pořad Tělo dřevěné, duše česká, jehož režisérem a účastníkem byl Pavel Jirásek – autor několika knih o českém loutkářství, pocházející ze sousedních Boskovic. Jeho kniha Umění loutky pak byla nejčtenější ze všech vystavených knih.

Osobně vyznávám, že pokud se na věci lze jen dívat v muzeu, tak už je to kultura minulá. Ale české loutkářství je věc stále živá a měla by tak i zůstat. Široce tak byla kvitována příležitost zahrát si se 100 let starými loutkami a divadélkem a stát se „loutkářem – youtuberem minulých století“. Naše generace vyrůstala pasivně před TV, ale nastupující proaktivní youtuberovská generace má v tomto ohledu blíže k předcházející proaktivní generaci loutkářů, kdy hráli rodiče pro děti, děti pro rodiče. Na vánoce si vzájemně připravovali pohádky v nejen rodinném kruhu, tvořili scénaře, kulisy, loutky, rekvizity apod – novodobě tzv. „content“. Děti sledují dnešní Youtubery snad už i více než TV a tak je vždy nadchlo zahrát si na svého oblíbeného Youtubera nebo zkusit si, co obnáší vystoupení před publikem – z cca 15ti loutkových improvizací různých kolektivů a jednotlivců, pak vznikl i celkový cca 40 minutový sestřih „best of“, dokládající moji zkušenost, jak jsou všechny děti různé a nestejné.

Potěšilo mě také, že se mi různými cestami ozvali lidé, jak je to překvapilo, jak jejich děti najednou tvoří vlastní divadélka a hrají si s vlastními loutkami. Kolik jich má také rádo loutky a znovu jim to tato výstava připoměla.

A závěrem? Co mohlo být podle mě ideálnější na této výstavě? Tak snad jen např. „nejloutkovější“ lokace na polovině cesty mezi Loutkovem a Seloutkami, jako měl hrad Svojanov s obdobnou „konkurenční“ výstavou.

Čtete na podobné téma:

„Milovník loutek“ z rozhraní Malé Hané a Horácka Otakar Kubín (15.7.2022)