Hororová japonská pověra – báseň „Tominovo peklo“

„Tominovo peklo“ je prokletá báseň, která přinese neštěstí nebo dokonce zabije ty, kteří ji přečtou nahlas. Autorem je Yomota Inuhiko a poprvé vyšla v knize „Srdce je jako valící se kámen“ v roce 1919. Báseň v mém překladu zní:

Tominovo peklo

 Jeho starší sestra krev zvrací, jeho mladší sestra oheň dští.

Z roztomilého Tomina se jeho lesk vytrácí.

Tomino zemřel a je do pekla jdoucí.

Peklo je zahaleno temnotou, kde květiny nekvetou.

Je bičování konáno jeho starší sestrou?

Počty krvavých šrámů rostou.

Rána za ranou, i bez biče, rána za ranou.

Nenávratnou cestou pekelnou.

Prosbami doprovází jej pekelnou temnotou.

Ze zlaté ovečky, ze slavíka.

Co zbývá v koženém vaku člověka.

Připravte se na nekonečnou cestu do pekla.

Jaro přichází do údolí a lesa.

I do sedmi zákoutí temného pekla.

V kleci je slavík, v káře je ovečka.

V očích roztomilého Tomina jsou slzy.

Nářek a slavík jsou pro déšť a lesy.

Stýská se mu po lásce své malé sestry.

Ozvěna pláče odráží se v celém peklu,

i v krvavě rudých květin květů.

Skrze sedm pekelných hor a potoků.

Osamělá cesta roztomilého Tomina.

Vítá vás do pekla.

Z jeho hrobu jehla.

Proniká a bodá rudá jehla lidská těla.

Jako vzpomínka na roztomilého Tomina.