Zápisky mladýho prasáka

Středeční divočení se slovy. Vzpomínka na týpka, kterýmu by minulou neděli bylo sto let.... Pro stálé hosty i náhodné kolemjdoucí...

Jak jsem potkal Henriho si moc nepamatuju. Bodejť by ne, sice jsem se neválel ve škarpě, ale vlastně se za to nemůžu zaručit... Protože chlast, něco dobrýho do skleněnky a pak někde recitovat pěkný buchtě (no o slovu pěkný, by se dalo taky polemizovat) ty nejvoplzlejěí básničky, co nám tenkrát scházelo,  starej parde?

Pamatuješ když jsme si dali do držky, jestli víc bolej Tvoje hemeroidy, nebo moje hlava z uřvaný muziky? Co se musí nechat idylka byla když nám zkouřenejm jak psíci hrával Mozart. Stálo to za každou cigaretu z hory nedopalků jejíž vršek mizel vysoko, vysoko nad těma sračkama kolem.....Docela by mě zajímalo jestli si byl fakt tak hnusnej jak si Tě pamatuju, nebo jestli je to všechno jenom nějaká podělaná iluze z delíria, co zatemňuje vzpomínky. Ty vzpomínky úplně nejvíc na hovno a bohužel i ty dobrý.

Nemytej, línej a poetickej hnusák.... kdo je víc Hanku ? Syrový maso. Nemluvím o kurvách cos miloval, ale snažím se metaforicky povznést a nenatlouct si hubu.To je totiž tak podělanej pozérskej postoj až to žádná póza není. Chčiješ poezii a prdíš moudra. Lacinej chlast dodělá zbytek. Ani nepotřebuješ pleny. Možná tak na myšlenky, ale takovou velikost fakt nikdo nevyrobil. Škoda, že si je nepamatuju.

Ta, ta, ta, ta.... To není kadence samopalu, to bych se zase někdy chtěl rvát s psacím strojem, kterýmu vypadávaj písmenka, ale i bez těch písmenek je to DÍLO, protože žilo.  Žilo se to....

Abych řek pravdu, dneska už jsem takovej veselejší patron a asi mě taky klesnul testosteron. Jak jsem Tě potkal Henri si nepamatuju. Ale stálo to zato...

Snad je Ti líp a nejsi sám...

Charles Bukowski: Sám se všemi

(úryvek)

městské skládky se plní
smetiště se plní
blázince se plní
nemocnice se plní
hřbitovy se plní
nic jiného se
nenaplní.

Díky  a ahoj Filip.