Sebevražedný tendence

Sáhnout si na život.Prý vrchol zbabělosti.Plýtvání darem.Ale k zbabělosti není třeba síla, která je třeba k překonání toho nejsilnějšího pudu žít.

Nechci a neumím tohle soudit.

Zaujalo mě na tomhle tématu něco jiného.

Často poslední dobou slýcháme o tom, jak neblahý vliv má nynější doba na lidskou duši.Na tu neuchopitelnou energii nesmrtelna.Dobro a zlo prý o ní vedou zápas celou věčnost.Ona sama je věčná.

Kritizujeme současnost s tím, že rozbila osobní vztahy mezi lidmi.Že jsme odtažití, přestali jsme pěstovat komunikaci.Lidskost slábne.Mladí stojí za prd.Politici stojí za prd.Rusko stojí za prd, stejně tak Čína, USA, Frnacie.

Dřív slunce víc hřálo, tráva byla zelenější.Pańár když zlobil dostal nasekáno na zadek a byl klid.Studená válka vlastně taky byla fajn.Vědělo se přesně kdo byl náš a kdo ne.Zlu jsme se statečně zasmáli, povětšinou tak aby to nebylo moc slyšet.

Já nechci zpochybňovat něčí nostalgii po mládí.Každý se v dvaceti cítil lépe než v padesáti.Běhal rychleji, dál a výš.Nechci ani zpochybňovat problémy které svoboda rozhodovat o sobě sám přináší.Například exekuční systém je u nás skutečně nastaven tak, že tiskne lidi k zemi.A někdy nejen dlužníky...

Ale jistým faktem o tom, že jsme skutečně šťastnější nejsou jen věci, kterými jsme obklopeni.A které bereme jako samozřejmé ač ještě nedávno byli známkou luxusu.

Vodítkem jsou třeba počty lidí, kteří vidí svou životní situaci jako bezvýchodnou.A ve chvíli nejtěžší ten balvan najednou neunesou.Jejich klesající trend, který nastal někdy kolem poloviny sedmdesátých let nezměnila ani svoboda a internet.

Važme si toho, že pokud nejsme přímo šťastní.Tak neúnosně nešťastní jsme nejmíň v historii.

A zajímavý je ještě jeden fakt.Jako muži jsme bráni tradičně jako to silné pohlaví.To že vlastní rukou umíráme mnohem častěji než ženy mluví spíš o opaku.

Díky a ahoj Filip.

Zdroj:https://www.czso.cz/csu/czso/sebevrazdy_zaj