Omyly a bludy kolem naší národní kuchyně .....

Ano, i dnes mám potřebu ukojit své touhy povyprávět si o historii... A protože hrůzy máme kolem sebe dost , tak se budu opět motat kolem jídla. S plným žaludkem, je svět veselejší ....

Je ještě několik věcí , které bych tady na blogu rád napravil. Historický exkurz za samotnou podstatou důležitosti gastronomie máme za sebou. Nyní mám potřebu porvat se s  představou o naší národní kulinářské tradici ....

Protože vážení, naše omyly a představy z nás dělají národ který za svou vydává gastronomii , která mu tak úplně nepatří...

Nevím jak vy, ale já přeci nechci patřit ke kradákům, zlodějlm, čorkařům.... Říkejme jim ostatně jakkoli.

Když se řekne restaurace , nebo hospa s českou kuchyní většině z nás se spustí Pavlovův reflex při představě zelíčka s vepřovou, gulášku, nebo třeba dobrého řízku...

Ale ve chvíli, kdy kdy se vydáme po stopách těchto jídel neomylně nás zavedou za hranice naší vlasti. Vepřová se zelím začíná u mých milovaných Bavoráků. 

Pravlastí guláše jsou,  jak jistě tušíte Uhry a řízeček k nám domašíroval přes Vídeň z vojenských tažení maršála Radeckého v Itálii.

Tohle bych ještě dokázal i pochopit. Bavory máme za humny a přebírání kuchařských  specialit v rámci Monarchie  proběhlo zkrátka samo sebou.

Ovšem , může mě někdo vysvětlit proč se na Vánoce nacpáváme tradičním bramborovým salátem , který  nejspíš vymyslel francouzský šéfkuchař a ještě k tomu v Rusku ? 

Kde jinde než ve francouzské kuchyni pak mají základ omáčky na zeleninových základech a taková rajská není opět ničím, než paskvilem na Italskou variaci...

Pánové a dámy.... Uznejte, že naše všeobecně uznávané představy se pod tíhou těchto důkazů obrací v prach...

No, ale naše skutečně národní gastronomie samozřejmě existuje. 

Paradoxně má co do činění s týpkem , který sám nejspíš nežil ... ( Minimálně ne tak jak si ho představujeme. )

Nicméně země zaslíbená , oplývající mlékem a strdím.... To nebyl přelud , ale stručný popis naší vlasti.

( Všimněte si, že praotec Čech taky neblábolil nic o bramborách. K jejich masovějšímu pěstování v Českých zemích došlo až po hladomorech a selských rebeliích v druhé polovině 18. století)

Každopádně abych vás nenudil , o tom co je tedy skutečnou českou kuchyní si povíme příště. Byť byl jídelníček našich předků ovlivněný jak historickou epochou, tak jejich společenským postavením ...  Nuda to vůbec nebude. 

Důležitou kapitolou jsou pak vlivy regionálních kuchyní. Na to jak malej flíček na mapě jsme, nám totiž mimo moře příroda nabízí snad všechno, co nabídnout může...

Příště  zjistíme i to  proč svého času u  nás už nikdo nemohl ani vidět lososa , kterého si dneska kupujeme za docela slušnej peníz a pokusíme se společně odpovědět jestli do kategorie národních jídel patří smažák...