Můj kodex Blogera .... aneb sám sobě nad zákon...

Hrozně rád bych si do něj dal i to, že už nenapíšu žádnou blbost. Ale bohužel, jsem nádoba křehká ....

Proč psát blog ? No, říct, že kvůli tomu, že mě k tomu ponoukal Kája Boháček je zavádějící. Už proto, že Karlos sám, nějaký čas na blogu není.

Jednoznačně, když se podívám na dno vlastní duše nacházím především motivaci, vykecat se. Je to jednoduché. Byť trávím mraky času mezi lidmi, musím se držet skoro všude profesní etiky, nebo zdravého rozumu. Často se mi tedy stává, že není vhodné určitá témata probírat , případně se člověk musí hodně krotit.

Na blogu můžu psát jak mi zobák narost, při dodržování jeho pravidel. Přesto, jsou pro mě při jeho psaní samozřejmé určité formy autocenzury a norem , které jsou nad zákon. Stejně tak, jako v běžném životě....

1) Pobavit se. Je jedno, jaké je téma rozepsaného článku. Možná, že to zní sobecky. Nicméně tuhle „mzdu“ bych přál každému z autorů. Tím větší je šance, že pobaví i někoho jiného a nestane se prostým samožerem.

2) Úmyslně neublížit. Nikomu. Nejen přátelům. Nepoužívat za každou cenu intimnosti ke kterým se člověk dostane, které ví. Slovo dokáže nasekat docela slušnou paseku. Řada z lidí čile žijících ve virtuálu má reálně své bolesti, rány, křehkost... Někdy je to dar, někdy prokletí. Je ale trestuhodné to rozbíjet...

3) Když to jde .... Napsat něco, co má přesah. Co nedojímá, nepoučí, nepobaví jenom mě...

Taky to chce mít se rád, nic nečekat, nebrat si věci osobně.... S něčím se pereme nejen na blogu, ale i v životě jednou líp, jednou hůř ...

Proč ? Lidi ! Jsme jenom lidi :)

A protože nechci bejt trapnej, už radši držím pysk ...