Občas zkrátka každej zabečí se svou sociální bublinou.

A v souvislosti s primátorem Hřibem se to povedlo i mě.Inu, houbová sezóna prostě ještě jede, to je neoddiskutovatelný fakt...  

Nejde o to, že bych nějak zásadně změnil názor na politiku jedné Číny.

Nebo že by se mi najednou zazdálo, že lidská opráva jsou v té bájné zemi důležitou veličinou.

To ne...

Jen jsem si najednou uvědomil podstatnou věc.

Jak je člověk halasně nakrknutej, když se do vytváření vlastní zahraniční politiky pustí Miloš Zeman.

To po něm samosebou chci aby dodržoval lajnu danou naším ministerstvem.

A běda, když tak nečiní.Hůlku na něm nenechám suchou.

Pak se jednoho dne probudím a tleskám pražskému magistrátu.

Za totéž na co jsem v případě Miloše Zemana nadával.

Ano, svět prostě občas není tak jednoduchý.

A asi se budu muset smířit s tím, že nikdo není dokonalý.

Ani já.

Dvakrát měř a jednou řež, než bouchneš Zemana Hřibem přes záda.

Ok, pokusím se, ale radši nic neslibuji.

Člověk je přeci jen nádoba křehká.

Díky a ahoj Filip.