Morálky se chlapče nenažereš...

Tak jednoduše mě jednoho dne utřel v dneska už neexistující "čtyřce" umolousanej strejc s rukama vytahanýma až někam k podlaze a úplně změnil můj způsob myšlení...

Ono to ve skutečnosti tak je. A samozřejmě, i tato mince má dvě strany. Aby se mu dobře žilo....  Potřebuje  ten makáč s rukama vytahanýma na podlahu nějaký morálně intelektuální rozměr společnosti ve které žije. Jinak si za svoje mozoly "nic nekoupí" To je naprostý základ, který naše společnost jaksi pozapoměla.

Není uměním zakuklit se v nevědomosti a každý fakt shodit se stolu s výkřikem, že je to mainstreamové myšlení a já jsem přeci probuzený a kašlu vám na ně.... Stejně tak intelektuální rozbory , kterým osmdesát procent národa nerozumí těžko někoho napraví, přimějou k zamyšlení...

Přitom je to škoda. Dělník by se bez myslitelů nikdy nedočkal pohodlného uspokojování svých potřeb jako má nyní na počátku jednadvacátého století. Stejně tak by vrstva učenců v dějinách nikdy nemohla posouvat svět k lepšímu bez prostých vojáků, kteří pro ten svět umírají, vesničanů kteří ho krmí a dělníků, kteří mu dávají tvar i tvář. Často vykoupenou nejen vlastním potem, ale i zdravím. 

Nepovažuji za připosranost nám, kteří se nějaký způsobem snažíme vést a dávat nějaký morální rozměr větším či menším kolektivům připomínat skutečnost, že srozumitelnost je naše povinnost. Protože právě vzory ke kterým se často v těchto vrstvách upínáme (Hus, Komenský...) jsou vzory právě pro svou schopnost mluvit k lidem díla. Ne chovat se k nim jako k pytli odpadků.

Vůbec už nemluvím o tom, že v dnešní době, kdy internet zmenšil Zemi na jednu velkou globální vesnici tuto schopnost komunikace s většinou lidstva ( ano, většina rozhodně nejsou intelektuálové) velmi dobře využívají nejrůznější lumpové a darebáci. 

Co myslíte? Není na tom něco pravdy ?

Písnička nemá s dnešním blogem nic společné. Ale v popularizaci Marcely Králové nejen na blogu nehodlám přestat...