Moc málo bylo Karla Kryla

Vůbec jsem k jeho výročí psát nechtěl, zvlášť po krásném blogu Pavla Vrby.A už vůbec jsem nechtěl psát o Janu Palachovi....

Ale prostě musím.

Karla Kryla si přivlastňuje dnes skutečně kdekdo.Problémem je, že on nikomu nepatřil ani za živa.A mám dojem, že po smrti tuplem zůstal svůj.

http://ld.johanesville.net/kryl-17-pulkacir?page=0

Co mě ale přijde zvláštní je....

Já jsem se psaní o Janu Palachovi vyvaroval.Nejsem úplně ztotožněn s tím, že svým strašlivým utrpením cílil do černého.Nicméně nemám ani odvahu ani drzost, oběť kterou přinesl kritizovat.Sám bych se nikdy k ničemu takovému neodhodlal.Nejen kvůli ohledům na rodinu.Ani tu bolest bych si netroufl podstoupit.

Co mi přijde skoro až zvrácené je monstr kampaň, která frčela v médiích.Oslava této oběti bez otázek a dle mého vkusu i zcela zbavená piety.

Proti tomu výročí smrti Karla Kryla proběhlo v tichosti.

Proč?

Má být zapomenut?

Nebo se stydíme, že se v nás zklamal?

Mohu mluvit jen za svou generaci "Husákových dětí".68 jsme aktivně nezažili.Touho po svobodě v nás rozhodně víc než čin Jana Palacha probouzel právě Karel Kryl.Básník, složitá osobnost.

Malý muž, který neobětoval fyzické utrpení a bolest.ale obětoval skoro celý dospělý život, který žil.

Aniž bych se chtěl dotknout kohokoli citů, z mého pohledu je jeho oběť smysluplnější.

A to ticho po pěšině....polepšeme se.

Díky a ahoj Filip.