Bitva u Tours jako symbol,

možná spíš šarvátka, ale jedna z rozhodujících pro vývoj křesťanské Evropy ať už to bylo jak bylo....

Cílem tohoto zastavení nebude obsáhlý historický exkurz do středověké Evropy. Ostatně o bitvě jako takové toho moc nevíme. Neznáme ani její přesný datum. Odehrála se někdy mezi 10. až 25. říjnem 732.

Dnes je poměrně často heroizována, ač s poměrně velkou pravděpodobností nedošlo na srážku velkých armád, a jednalo se nejspíš jen o střety menších průzkumných oddílů.

Každopádně na jedné straně stála početně větší armáda emíra Abd  ar-Rahmána , pyšnící se skvělou jízdou a prožívající vrcholné okamžiky arabské a islámské invaze na sever od Pyrenejí. Za sebou měla vypleněné Bordeaux a před sebou vidinu dalších úspěchů a rozšiřování islámu. 

Proti nim stála početně menší křesťanská armáda, na rozdíl od arabů zcela bez jízdy pod vedením Karla Martela.Dlužno dodat, že arabské invazi se vzájemnými boji o moc oslabení frankové postavili skutečně za pět minut dvanáct. Jejich vojáci ale byli podstatně disciplinovanější, bojovali bok po boku po vzoru římských legionářů a na rozdíl od nich používali smrtící vrhací sekeru .

Ať už byl střet armád jakýkoli co se týče velikosti vojenské srážky. Jeho výsledek byl skutečně obrovského významu . Arabské jízdě se nepodařilo prorazit organizované řady franských válečníků a po prvním dni srážek jejich snažení skončilo. Invaze byla zastavena a postupem času se Maurové stáhli zpět na jižní stranu Pyrenejí.

Cesta k tomu aby vnuk Karla Martela Karel Veliký sjednotil na principu křesťanství velkou říši byla otevřená. Ale jsme ve středověku, tak nečekejme pohádku. Pro Karla bylo křesťanství spíš obchod s Bohem, než víra v jeho hodnoty. Ostatně cestu k moci si vydláždil vraždami ve vlastní rodině a ani jiných ctností moc nedbal. Byl dítětem své doby se vším všudy.

Díky za přečtení a ahoj Filip.