Bída a znouzectnost, trestní stíhání Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala.

Nevyrovnání se s minulostí zanechává na duši národa nezpochybnitelné šrámy. Ale toto stíhání je spíš krutý žert osudu, než opožděná spravedlnost.

Pár dní po vzpomínce na třicetileté výročí listopadu 89 si pročítám zprávu, z kategorie těch, které jsem chtěl číst před třiceti lety.

Soudruzi jsou viněni z toho, že z pozic ústavních činitelů nezasáhli účinně proti střelbě na hranicích.

Lítost se zločinci by neměla být stupňovaná podle věku.Zločinec sám se ostatně na věk, pohlaví nebo cokoli jiného u svých obětí nikdy neohlíží.Ale toto stíhání není nic jiného, než gesto proti starcům na sklonku života.Nepochybuji o tom, že v rámci odsouzení zločinnosti bývalého režimu, mělo dojít i k vynesení více rozsudků, než došlo. Ale tehdy,a za přesně definované a odpovědnostně dohledatelné činy.

Spoluúčastí na střelbě na hranicích byl vinen bráno optikou spravedlnosti každý, kdo režim podporoval a toleroval.Nejen jeho čelní představitelé.Voláme snad po souzení valné většiny našeho národa? Ne. A je to logické.

Plody toho, že zlo nebylo pevně pojmenováno, ale naopak bylo tolerováno sklízíme dodnes.Šíří se taková relativizace věcí minulých.Třeba o tom, že většina podnikatelů v první vlně po sametu se rekrutovala z kriminálních živlů a veksláků.Není to pravda.Mnohem víc jich bylo z pozic soudruhů náměstků, ředitelů, tajemníků... Ostatně kontakty z dob socialismu využívají někteří dodnes.

Můžeme se ptát, proč to tak bylo.Zda samet nebyl až moc sametový a zda to nechtělo malinko šmirglu.(A to ne stavbou šibenic, jen prostou netolerancí a pojmenováním toho co bylo špatné).Můžeme i obviňovat podle vkusu toho, nebo toho, že se tak stalo.

Ale nemůžeme se domnívat, že jakékoli svědomí nás všech vyléčí toto stíhání dvou bývalých prominentů.

/www.idnes.cz/zpravy/domaci/jakes-strougal-komunismus-trestni-stihani.A191126_111858_domaci_elka

Díky a ahoj Filip