Uražení a ponížení

Vyjma oněch 7 vlastizrádců a některých pohrobků v čele s paní Semelovou nikdo v Česku a Slovensku nepochybuje o tom, že v noci na 21.srpna roku 1968 šlo o okupaci země.

Jak již píše kolega Stejskal na blogu, onen inkriminovaný článek pana Maslovského v armádním webu Zvezda byl sice označen jako osobní názor autora, nicméně je třeba vědět, že podobný paskvil by nebyl zveřejněn jen tak náhodou. Poměry v Rusku jsou odlišné od standardní demokracie západoevropského typu. Podobný článek je nepochybně lakmusovým papírkem, jakýmsi pokusným balónkem, který byl vypuštěn v onu přesnou chvíli, kdy do země přijíždí president státu, kterého se zmíněný fakt týká. 

Nikdo soudný nemůže věřit, že podobný článek vyšel zcela náhodně. 

Je rovněž známo, že v občanech Ruska zůstává jakýsi splín po dobách minulých, kdy se jejich vojska mohla usazovat na "věčné časy"  v krajích jiných států za poklonkování  satrapů porobené země. Mnoho Rusů je jistě dodnes přesvědčeno o tom, že pan Maslovský má pravdu, neboť byli zásobeni vylhanými informacemi o kontrarevoluci, skladech zbraní a přítomnosti amerických vojáků na území ČSSR. /zde/ 

Prezident státu má hájit národní zájmy. Nejen ekonomické, ale i ty, které by se daly označit jako zájmy morální. Pan Miloš Zeman má ve svém úřadě zvláštní afinitu k novodobým despociím císařského či carského typu. Ona slavná návštěva novodobého čínského vladaře u nás před časem přinesla místo proklamovaných stamiliardových investic jen vzpomínky na běsnící Číňany, kteří s pomocí policie ČR strhávali tibetské vlajky. U ruského cara bourá jednotu Evropské unie a doporučuje likvidaci novinářů. Dá se říci, že z hlediska morálních zájmů státu zatím výrazně neuspěl, z hlediska ekonomických rovněž zatím nic moc. Řečeno ještě srozumitelněji, je nejspíše brán jako zajímavá postava středu Evropy, s níž lze hrát betla a po vypnutí kamer se mu vysmát.

Zásadním problémem je to, že je brán jako vrcholný představitel státu, s nímž jsou poté srovnáváni občané celé republiky. Pokud tedy česká společnost obdržela od té ruské plivanec do obličeje, měl byl její představitel zásadně reagovat a odjet ze země, případně "vyrazit" z pana Putina jednoznačnou odpověď a omluvu s příslibem, že podobné články již nikdy nebudou oficiálně publikovány. 

Jsme malým státem uprostřed Evropy, je nás "jen" deset miliónů. Jsme národem Masaryka a Havla. Jsme národem Karla Čapka a Jiřího Wichterleho, národem Pavla Nedvěda a Jaromíra Jágra. Nepotřebujeme být ponižováni a uráženi někým, který si místo slušnosti a logiky bere na pomoc rozlohu své země, velkopanské způsoby a jazyk, který patří do středověku.

President má nyní příležitost aspoň částečně napravit své dosavadní omyly, kterých se ve vztahu k oběma superstátům dopustil. 

Zastane se aspoň pro jednou těch dnes uražených a ponížených?