Pohlédne svět dnes pravdě do očí?

Představitelé státu Israel dnes novinářům ukážou videozáznamy, které byly pořízeny kamerami lidských bestií, řádících v kibucech dne 7.10.2023. Je otázkou, jestli to aspoň někoho přesvědčí....

Pořad 168 hodin přinesl včera mimo jiné i krátký záznam z tiskové konference členů týmu, který vždy přijíždí na místa teroristických útoků, aby jednak zachránil ty, u nichž to je to ještě možné a poté se postaral o ty, kde už záchrana života možná není. Je jisté, že tito lidé jsou svým způsobem uvyklí vidět scény, jež nejsou pro slabé povahy a nijak neprojevují své pocity. Včera však nebyli schopni klidným hlasem popsat to, co viděli na místech, kde se realizovali jedinci, kteří zpravidla při podobných aktivitách volají cosi o velkém bohu. Není třeba být zrovna psychologem, abychom poznali, že něco podobného nikdy nezažili a že to v nich muselo zanechat hluboké trauma. 

Ve válkách umírají nejen vojáci na frontě, ale začasté i civilní oběti, ženy a děti. Umírají při bombardování, při raketových útocích, při operacích armády, která v rámci bojových operací není schopna na civilisty brát ohled. Z výpovědi oněch členů týmu však vyplynulo, že předtím, než byly malé děti zbaveny života, byly mučeny způsobem, který známe z popisu středověkých nájezdníků. Není účelem tohoto článku výčet podrobnosti, které lze poměrně snadno nalézt na internetu. Jen je třeba říci a ukázat,  že se to opravdu stalo a že jakákoli relativizace je nepřípustná a hanebná.

Zatímco první dny po běsnění v kibucech se ještě tak nějak připouštělo, že se stalo cosi hrozného, dnes - díky dokonale propracované strategii tzv. "propalestinských aktivistů" - se o tom již nemluví a svět je "zděšen a pobouřen" situací v Gaze. Tedy místa, odkud vyrazily lidské kreatury Hamásu, aby povraždily co nejvíce Israelců. Místa, odkud vzdor proklamované humanitární katastrofě stále vylétají rakety směr Israel. Místa, kde je stále uvězněno více jak 200 rukojmí, u nichž všichni doufají, že jsou ještě nažiivu. Vidíme trpící malé děti, naříkající matky nad ztracenými syny a otce, který prohlašuje, že jeho děti nemají co jíst. Vidíme humanitární konvoje, které mají problém dostat se do pásma Gaza. V mnoha metropolích pochodují desetitísíce občanů, kteří spílají Israeli a požadují jeho likvidaci a současně velebí ty, kteří zcela odhodili jakoýkoliv poslední záchvěv toho, co je podstatou druhu homo sapiens. Toto jsou momentálně základní schémata, předkládaná světovým médiím a formující tzv. "veřejné mínění". 

Dnes tedy bude možné, aby kupříkladu BBC (jež se neustále zdráhá nazvat ony lidské bestie správným označením a trvá na tom, že jde o "bojovníky" Hamásu)  spatřila výsledek onoho "boje". Možná bude přizvána i Al Džazíra i jiné zpravodajské organizace, které nejsou židovskému státu nakloněny. Je otázkou, kolik zpravodajských agentur bude mít zájem se podobného "sedánku" účastnit. Je docela možné, že už jen účast bude hodnocena arabskou stranou jako cosi špatného a nežádoucího.

Israel ukáže světu, co se stalo a proč musí jednat tak, jak jedná. Že žádná dohoda s těmi, co to provedli, už není možná a že jedinou možností je jejich likvidace, protože jakákoli převýchova, změna názorů atd. už není možná. Žádný jiný stát na světě by po podobném útoku na vlastní občany nepostupoval jinak. Jen Israel na svou reakci dopředu upozorní a to jen proto, aby při ní zamřelo co nejméně těch, kteří s tím třeba nemají nic společného.

Cosi mi však říká, že ať se promítne cokoli, nic moc se nezmění. Nenávist je slepá a svět už dopředu určil viníka. 

Psáno pro www.blogosfera.cz