Muslimy tu nechceme a křesťany vyháníme.....

Podle zatím dostupných informací je situace čínských křesťanských žadatelů o azyl u nás nepříznivá. Zamítnuta byla podstatná většina žádostí. 

Necelá stovka čínských křesťanů je u nás již mnoho měsíců s požadavkem na udělení azylu. Důvodem je jejich pronásledování státní čínskou mocí, hrozící persekuce a v tradici čínského pojetí svobodného vyznání i smrt. 

Na rozdíl od naší hlavy státu, která pojímá Čínu jako demokratickou společnost, kam se on učí jezdit její prvky /což je ve světle doživotního jmenování Si Ting Pchinga presidentem obzvláště demokratické a poučné/,  je tamní vládní režim povahy komunistické, tedy přeloženo do češtiny zločinné. Kdo chce, tak si nastuduje dějiny Číny 20. století, kde komunisté pod vedením Mao ce tunga /také doživotně jmenovaného vládce/ vyhubili v jednu dobu prakticky veškerou inteligenci /učitele, filosofy a lékaře atd./. Každý komunistický režim má ve světě zásadního odpůrce a tou je církev. Tam je totiž prostor, kterému není komunistická moc schopna čelit, ovládnout jej a přizpůsobit "potřebám společnosti". U nás máme své bohaté zkušenosti z let 1948-1989. 

Čína je navíc zemí, kde je podle všech informací prováděno extrémní množství transplantací lidských orgánů. Světové organizace uvádějí, že prostě není možné procentuálně získávat takové množství ledvin, jater atd. jen od lidí, kteří utrpěli poranění, neslučitelná se životem a rodina souhlasila s odběrem orgánů, použitelných pro nemocné čekatele. V Číně jsou specializované kliniky, čekající na přísun "materiálu", ve věznicích jsou mladí lidé pečlivě zdravotně testováni na přítomnost genetické shody. 

Vybíráni jsou mladí a zdraví, v drtivé většině příslušníci hnutí Fa-lun-kung, kteří se snaží žít zdravým životem a tak se u nich nevyskytují přenosné choroby /zejména žloutenka/. Je zřejmé, že stejný přístup je i k jedincům málo tolerované křesťanské církve. U lidí, kteří ze země uprchli, bude režim postupovat zvlášť nekompromisně /opět se lze odvolat na naše zkušenosti druhé poloviny 20 let, i když u nás k podobným zvrhlostem nedocházelo/. 

Jedním z důvodů, proč byl azyl žadatelům čínského původu zamítnut, bylo podezření, že jde o špióny. Pakliže se vedle naší hlavy státu pohybuje poradce ze stejné země /momentálně je nepřítomen a nelze vyloučit, že se již nevrátí/, čínský kapitál investuje v naší zemi /nejde sice o stovky miliard, jak bylo proklamováno, ale spíše jen o drobné/, pakliže jedním z důvěrných přátel hlavy státu je předseda dozorčí rady čínsko-české hospodářské společnosti pan Tvrdík, je důvod, že tito nepatrní lidé provádějí špionáž, mírně řečeno potrhlý. Většina těchto žadatelů si již u nás našla práci, tedy nejsou nijak závislí na dávkách a lze říci, že jsou svým způsobem pro naši společnost přínosem. 

Z naší země odcházeli v letech 1948 až 1989 četní lidé do emigrace a v drtivé většině se velmi dobře integrovali do nových poměrů země, která je přijala. Nikdy nebyli masově vraceni do své vlasti, protože bylo zřejmé, co by je čekalo od komunistické moci.  Nebyli na obtíž, nebyli žadateli sociálních dávek. I z tohoto důvodu máme morální povinnost se o takto přišedší starat a poskytnout jim bezpečné zázemí, aby mohli svobodně vyznávat svou víru. 

Vyhnat je zpět do Číny znamená jejich ohrožení na životě. Je si toho pan ministr vnitra, případně úředník, který definitivně bouchne úřední razítko na bumážku s názvem "pobyt nežádoucí" plně vědom?