Sedm kroků k prohloubení krize ve školství

Výzkum organizace OECD potvrzuje to, co většina pracovníků ve školství dávno ví: Školství jde od deseti k pěti. Smutnou skutečností je i to, že zatímco dříve bylo povolání učitele málo placené, ale vcelku příjemné, dnes jde o rizikové povolání. Učitelé základních škol a mnohých středních škol se stávají terčem hrubosti a neomalenosti žáků. Je to přirozený důsledek toho, že od roku 1989 se stále jen hovoří o významu vzdělání pro budoucnost národa, ale nic nedokazuje, že by to některá strana myslela vážně. Svědčí o tom výběr ministrů školství, volební programy politických stran i nesmysly vycházející z ministerstva školství.

Výzkum PISA upozorňuje na funkční negramotnost žáků, na výrazný pokles znalostí a dovedností v matematice a přírodních vědách. Je zřejmé, že to jsou výsledky reformy, která vyvrcholila rámcovým vzdělávacím programem.

Ministerstvo, které tuto moudrost přivedlo na svět, nemůže dnes přiznat svou chybu. Tomu odpovídá i řešení, které nám nabízí ministr Dobeš. Místo toho, abychom určili příčiny, odstranili je a vytvořili vzdělávací systém odpovídající potřebám doby, zvolíme postup hodný seriálu „Jistě pane ministře“.

1. Srovnáme pomocí předražených testů špatně fungující školy (plné znechucených učitelů). O tom, že školy špatně fungují, víme z testu PISA. Otázkou je, proč se výuka zhoršuje? To však testováním žáků nezjistíme.
2. Špatné školy zrušíme. (Co když jich je podle testů většina??? Co když budou nejhorší školy soustředěny do jednoho kraje??? Nezhorší pak rušení škol právo občana (žáka) na přístup ke vzdělání? Je to opravdu řešení problémů? Nebo záminka k pochybným úsporám, tak jako optimalizace škol??? )
3. Změna financování škol podle toho, jak kvalitně připravují žáky. (Znamená to, že výběrové školy typu gymnázií dostanou více peněz než střední odborné školy? Testy přece jasně ukazují, že žáci gymnázií mají lepší výsledky!!!)
4. Redukce byrokracie. (Zatím každá tato snaha situaci zhoršila a byrokratů přibylo. Kolik mělo ministerstvo zaměstnanců v roce 1989 a kolik nyní? Kolik lidí pracuje na odborech školství obcí, měst a krajů ve srovnání s rokem 1989? O kolik se za stejnou dobu zvýšil počet učitelů? O kolik se sníží počet pracovníků ministerstva, měst a krajů poté, co proběhne redukce byrokracie???)
5. Kontrola kvality vzdělávání. Tuto kontrolu prováděla kdysi dávno docela kvalifikovaně školní inspekce. Bohužel pak nastala doba, kdy jsme se zhlédli v britském modelu, který nebyl tak propracovaný jako náš. Inspekce přestala kontrolovat to podstatné – vzdělávací proces - a soustředila se na kontrolu dodržování zákona (délka přestávek, správné vyplnění formulářů, řádné vedení předepsané dokumentace atd.). Vrátíme se zpět nebo zřídíme další úřad pro kontrolu kvality?
6. Reforma pedagogických fakult. (V tomto bodě plně souhlasím s panem ministrem. Je nutná. Je zde však několik otázek: Kdo reformu asi připraví? Pedagogické fakulty? Ty toho ale o vyučování na školách ví poměrně málo. Má být učitel odborníkem na vyučovací předmět, nebo na formování osobnosti dítěte? Neměli by vyučující budoucích učitelů dělat své doktorské, docentské a profesorské práce v oblasti teorie vyučování daného předmětu? Je ten, kdo o vyučování nic neví, umí jen přednášet (někdy ani to ne) a jaksi hodnotit studenty u zkoušky tím, kdo by měl vést přípravu budoucích učitelů?
7. Zvýšit prestiž a ocenění učitelů. (To jsme slyšeli již mnohokrát, ale jak si představuje pan ministr zvyšování prestiže učitelů? Podle sociologických výzkumů je i v současné době dosti vysoká.). Také zrušení tarifů může být dvousečná zbraň. Oblíbenci ředitele mohou být oceněni lépe než trouba, který obětavě pracuje s dětmi a nedělá si reklamu. Také kategorie mužů (živitelé rodin) může být oceňována lépe než ženy. Jak tomu chce pan ministr zabránit? Ředitel školy je podle zákona v podstatě neodvolatelný.

Většina z navržených kroků nehledá příčinu současného trvalého poklesu školství. Proto lze očekávat, že se stav školství bude i nadále zhoršovat. Proto se pokusím v následujících článcích ukázat některé příčiny i možnosti jejich řešení.