Politici, píši vám o tom "gryndýlu"

Písničku Jaromíra Nohavici "Pane prezidente" považuji za zoufalou zpověď člověka, který přestal rozumět nové době. Po zveřejnění programu Green Deal, se cítím úplně stejně jako ten Jaromír. Proto Vám politici píši tento dopis.

Považuji za naprosto vyloučené, abychom mířili k zeleným cílům na základě zbožného přání „ono se nějaký prostředek na jejich dosažení vynalezne“. Technologie, které pohání náš svět, musí být reálné, provozně použitelné. Nikoliv pouhé představy či exotické řešení, které funguje pouze na laboratorním stole. Když se přestaneme ohlížet na náklady řešení a čas potřebný k jeho realizaci, je možné veřejnosti tvrdit cokoliv. Třeba, že budeme vyrábět energii pro rozvodnou síť hromadným třením ebonitových tyčí liščími ocasy. Jediný zádrhem je, že megawatthodina by stála kolik? Padesát, sto milionů korun?  Nikdo z občanů ve volbách nesouhlasil, aby jej energetičtí revolucionáři ožebračili. Elektřina, plyn, teplo a automobily musí být občanům dostupné v cenové hladině roku 2020 a ať se nikdo nevymlouvá trh. Ten zdeformoval napřed Green Deal a dnes ruská agrese na Ukrajinu. Poměr bych odhadl na 20 ku 80. procentům.

V roce 2038 má v Česku skončit spalování uhlí, které má mezitím v teplárnách i při výrobě elektřiny nahradit zemní plyn, který ovšem ze 40 procent dodával (již můžeme psát v minulém čase) náš nepřítel, Rusko. Postupně se má zvyšovat podíl vodíku v energetice, a v roce 2045 se má přestat používat zemní plyn. V současnosti však neexistují provozní technologie ekologické výroby vodíku pro energetické účely. Zopakujme si to. Dnes  neprobíhá produkce vodíku v masovém měřítku pro energetické účely. Většina vodíku pochází ze štěpení zemního plynu. Oxid uhličitý, který při tom vzniká není nikde zachycován. Rozklad vody elektrickým proudem na vodík a kyslík představuje pěkný školní pokus, ale dnešní energetiku na něm zatím nejde postavit.

Vodík, kvůli svým fyzikálním vlastnostem (prostup přes sváry, uzávěry a netěsnostmi spojů) nemůže v současných potrubních rozvodech a spotřebičích zemní plyn nahradit. Přípustná hranice obsahu vodíku v zemním plynu je okolo 20 procent. Takže celá plynovodní infrastruktura se má po roce 2045 odepsat? (sic!).  Pokud se ovšem z „nějak“ vyrobeného vodíku nebudeme „nějak“ vyrábět metan, který se nacpe do současných plynovodních trubek.

Chtěl bych zmínit i nenormální zdroje, větrníky a slunečníky. U větrné elektrárny stojí 1 MW instalovaného výkonu 45 000 000 korun. Jenže v českých větrných podmínkách je skutečná výroba na 1/10 instalovaného výkonu. Potom 1 MW reálného výkonu stojí 450 000 000 korun a 1000 MW by přišlo na 450 mld. korun, což se nějak podobá nákladům na nový jaderný blok plánovaný v Dukovanech.  

Získávání sluneční energie (založená na panelech vyráběných za cenu vysoké produkce CO2 Čínou, dalším našim nepřítelem) a její ukládání nevyrostlo z dětských plenek. Opět zde máme problém s kapacitou instalačních firem a dodávek komponentů.

Dřevní štěpka je prostředkem pro tunelování veřejných peněz. Shromažďování hmoty, drcení, přeprava (2 vlaky s uhlím znamenají cca 4-5 vlaků se štěpkou) jsou možné pouze díky dotacím.

Instalace tepelného čerpadla v novostavbě stojí 250 – 300 000 korun (v cenách roku 2021), přechod z vytápění zemním plynem na 400 000 korun. Letos (2022) se očekává uvedené do provozu 30 000 nových topných jednotek, což odpovídá počtu nově postavených bytů. Takže pro 4 miliony domácnosti mají montážníci dlouho co dělat a je zde ono Paroubkovské: „Kdo na to má?“. Spolu s poptávkou však porostou ceny a budou chybět i montážní kapacity. Což bylo vidět na plánu výměny 250 000 kotlů na tuhá paliva nejhorší třídy. Termín září 2022 se prostě nemohl stihnout a proto byl odložen.

Ruská agrese obnažila problém dodávek plynu. Evropské země se „ozlomkrk“ snaží dosáhnout na substituční dodávky zemního plynu od Azerbajdžánu, Alžírska a dalších zemí Afriky, získat terminály pro zplynování kapalného LNG (pevné nebo plovoucí), nakoupit dostatek LNG a také přepravní lodní kapacity, vybudovat vhodné přístavy a také potrubní propojení svých plynovodních soustav. Samozřejmě nic nebude lusknutím prstů. Jedná se o dlouhodobé projekty vyžadující vysoké investice nejen u spotřebitelů, ale i u producentů LNG. A ti chtějí mít jistotu návratnosti, tzn. dlouhodobé smlouvy. Proč by někdo vkládal peníze „teď hned, honem, honem“ do rozšiřování těžby, zkapalňování zemního plynu, speciálních lodí pro přepravu, pokládání nových plynovodů, když za pár let má být odběr jeho produktu ukončen?  A čím kratší bude výhled dodávek, tím vyšší cena.    

V roce 2035 se mají přestat registrovat automobily se spalovacími motory. Již dnes jsou tzv. biopaliva příčinou vymrskávání zemědělské půdy. Místo potravin pro lidské žaludky se pěstují plodiny pro nádrže aut. Je to se stejné, jako když se za velké krize v 30. letech minulého století topilo v lokomotivách obilím. Pamatuji si, jako moje babička a maminka před rozkrojením pokřižovali bochník chleba jako výraz úcty. Pálit potraviny je odporné a bezbožné.

Úplně symbolické jsou mediální zprávy o biopalivech druhé generace, mezi nějž má patřit použitý kuchyňský olej. Tato zpráva stále žije a je omílána v médiích. Teď se zeptám. Kolik kdo odevzdal použitého kuchyňského oleje? Kolik jej kdo vyprodukuje a jak daleko by tu svoji produkci (i kdyby se 1 litr oleje =  1 litru PHM) dojel?   

Opět slyšíme argumenty, že nějaká zázračná baterie se v budoucnosti určitě objeví. Připadá mi to jako sliby uvedení do provozu fúzní elektrárny. Rok co rok je tento okamžik 40 let vzdálen. Za alternativu se vydává elektrický pohon, který je dnes reálně použitelný na pravidelné dojíždění do cca 70 kilometrů. Ovšem jenom pro obyvatele rodinných domků. Zde si můžete instalovat dobíječku a baterie nabít. Co ale lidé parkující na ulicích, nebo kteří bydlí v nájemních domech? "Prodlužka" z okna činžáku vás nezachrání. Dnešní elektromobilita je záležitost bohatých nabobů, kteří bydlí ve vilách a nevědí, co roupama vymyslet. Díky tomu, že jich je pouze pár, nalézají zázemí (dobíječky) pro své hračky.

Vypravit se elektroautem na cestu dlouhou 700 kilometrů třeba do Itálie na lyže je vyloučené. Ne, prosím neargumentujte teoretickými údaji a popisy již vykonané cesty. Vše řeči budou založené na tom, že v současnosti tvoří elektrovozítka stěží jedno procento všech automobilů. Na benzinkách u hlavních dálničních tahů v hlavní sezóně již dnes nejde zaparkovat, a to natankování benzinu nebo nafty trvá cca 3 minuty. A když bude trvat „tankování“ elektřiny 30-45 minut?  Taková cesta je nereálná, stačí si nasimulovat situaci, kdy 95 procent automobilů pohybujících se po silnicích by vyžadovalo zásuvku.

Stáří vozového parku v Česku je 14,5 roku. Není to proto, že milujeme veterány, ale z čistě z finančních důvodů. Kdo si myslí, že místo aut v rozmezí za 70-100 000 korun si najednou všichni začnou kupovat Tesly za 2-3 miliony, ať si dá mokrý hadr na hlavu. Takže 5-6 milionů lidí bude natlačeno do sociálu, v podobě hromadné dopravy? Proč to všechno? Unie produkuje 9 procent celosvětového znečištění. Kde se bude vyrábět ocel, cement, tavit sklo? A na polích a v lesích budou jezdit elektrické traktory? Budeme používat elektrické křovinořezy, sekačky, ruční pily? Co frézy a traktůrky se spalovacími motory postavené ze starých motorek či aut a desítky let udržované na obdělávání záhumenků. Koupíte si místo nich elektrickou teru(frézu)?

Pro tepelná čerpadla (1kW vyrobí 2-5 kW tepelné energie) i elektrovozítka je potřeba vyrobit dostatek energie a mít odpovídajíc elektrické rozvody. Nový atomový reaktor bude postaven kdoví kdy a výroba modulárních reaktorů je hudbou budoucnosti. Zatím neexistuje typ, který by měl certifikaci. Jako zdroj výroby se zmiňují sluneční a větrné elektrárny. Má to jednu zásadní chybu, solární panely se dělají v Číně (v Evropě srovnatelné panely vyjdou čtyřikrát dráž) a kovy pro konstrukcí baterií pochází také z Číny.  

Myslí si někdo, že Rusko a Čína odstaví uhelné elektrárny? Ne, vůbec si nebudou dělat problémy. Ruská vláda v rámci izolace od světa dala souhlas s výrobou automobilů s emisní třídou Euro 0. To jen my sami se slovy komunistického tajemníka Štěpána „uekologizujeme“. 

Jestliže cena energií překročí mez tolerance udržovanou zelenou propagandou a lidi přestanou moci jezdit auty, tak pokud to bude řešení, budou chtít vystoupit z Unie. Německo má třikrát vyšší paritu kupní síly, takže jeho obyvatelé  mají třikrát menší citlivost na problém zdražování energie.   

Jaké je řešení

Na závěr se naskýtá otázka, co dál. Podle mě nejde mít ekonomiku s nulovými emisemi CO2. Je třeba se zaměřit na pohlcování CO2. Stromy jsou ztuhlý CO2, voda a něco stopových prvků. Takže sázejme, zalesňujme. Existují laboratorní postupy na produkcí paliv vznikajících ze zachycovaného CO2 nebo z plastových odpadů. Jenže to jsou zbožná přání nikoliv reálná produkce. Kromě toho, ekofanatici nechtějí připustit, aby cokoliv produkovalo CO2, i když by byl předtím ve stejném objemu zachycen.    

I kdybychom teď ukončili produkci CO2, situace se okamžitě nezmění. Je třeba ustoupit od tmářství v podobě odporu ke genetickým modifikacím a "konstruovat" rostliny odolnější proti suchu, škůdcům, zasolení půdy.... 

Okamžité řešení dnešních energetických problémů je poskytnout takovou podporu Ukrajině, aby Rusko bylo poraženo. Potom by Putin ztratil "flek" a státečky z rozpadlého Ruska by se mohly přetrhnout v dodávkách surovin na světový trh. I kdyby se Rusko udrželo vcelku, ukončení války jeho porážkou znamená ukončení ekonomické nestability, uklidnění, pokles cen. 

Dnešní cenový náraz u elektřiny a plynu zůstane lidem zažrán pod kůží hodně dlouho. Takže bez ohledu na případný pokles cen energií, lidé budou dál instalovat tepelná čerpadla, solární panely ve snaze získat soběstačnost. Takže boom úspor a náhrad bude pokračovat i na dobrovolné bázi.

Ostatně soudím, že zelené cíle musí být upraveny. Jinak jimi sami sebe zabijeme. Prostě Unie se sama oslabuje, že nebude schopna čelit bezpečnostním hrozbám (úplně mi hrkly slzy do očí, když generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na jednom ze summitů po 24.2.2022 mluvil o elektrifikaci armád, bože teď je čas na takové hovadiny?). Jak je v článku uvedeno, Unie má na svědomí 9 % celosvětového znečištění CO2. Čína, Rusko, ale země Afriky, Asie, Jižní Ameriky mají klimatické cíle úplně "na háku". Buď to to lidská civilizace přežije nebo ne. Za sebe říkám, že určitě nestojí za to přežívat na úrovni středověku.    

PS: Článek jsem se rozhodl dále postupně doplňovat.