Proč Kristýnka mhouřila pravé očičko
Jáchym a Kristýna. Tak jsem děti ve svých textech pojmenvala. Dlouho jsme na ně s Adamem čekali, dlouho jsme nevěřili, že je mít budeme. Naštěstí je víra v zázraky obnovitelná.
Jáchym právě dospěl. Už dostal od života pár důležitých facek, snad se z nich poučí. Dál mu mohu jen ukazovat cestu, rozsvítit lampu v nepřehledných temných úsecích a občas, když mu někdo rozbije nos boxerskou rukavicí, vrátit ránu dobře mířeným úderem. Kvůli inspiraci.
Jenže Kristýnka je holčička. Nechci, aby rozdávala rány na každém kroku. Nechci, aby si denně navlékala rukavice a učila se střílet do terče.
Narodila se v neděli ráno kolem desáté, v kostelích právě sloužili první adventní mše. Můj třetí porod, kupodivu dlouhý a náročný. Celou noc jsem skákala na míči, poslouchala písně Jarka Nohavici a dobré rady porodních asistentek. Několikrát mě přišel zkontrolovat i můj lékař, kterého jsem v sobotu o půlnoci vytáhla z domácí postele.
„To tady jenom tak leží?“ dloubl do mě jedovatě, zatímco asistentka kroutila hlavou a vysvětlovala mu, jak velice se snažím, aby už to bylo za námi. Jenže Týna si dávala načas. Stejně jako Jáchym. Nejdřív se oba drali ven malincí a nezralí a zaměstnali celou Nábřežní, pak se jim zase nechtělo z maminčina břicha, když to tak dlouho měli zakázané.
Nakonec si Kristýnka počkala na tu nedělní mši. Aby můj lékař ještě stihl sváteční oběd. Vždycky byla velmi praktická a zřetelná, nikdy nic neponechávala náhodě. Po porodu zežloutla, aby mi dopřála trochu odpočinku v tom krásném vlídném domě nad řekou Libavou. Měsíc jí trvalo, než z tváře zmizel křivý úsměv, zřejmě důsledek seznamování s novými podmínkami. A očičko mhouřila dobře půl roku. Abych zase já nezůstala na pochybách.
Když byla miminko, cítila jsem s ní zvláštní klid a uvolnění. Nebyla tak náročná a rozeřvaná jako Jáchym. Prala se o můj čas a o mou pozornost jemně a citlivě. Holčička. Stačilo stulit se do křesla, rozepnout šaty, přiložit si její malé růžové rty k prsu, zavřít oči a snít… zmizet v mém světě bez času a prostoru.
Jak rostla, nakládala na sebe pořád víc a víc. Málokdy měla strach. Málokdy se před někým poklonila. Hrdá, nezávislá. Drsná povaha.
Teď pomalu dospívá. Věřím, že geny, které podědila po svých předkyních, ty ostré hrany a nekompromisní postoje, dostanou měkčí podobu. Moc bych jí přála, aby se nemusela o všechno tolik prát. Moc bych jí přála, aby se její cesta trochu zlehčila. Aby měla opravdu radost z toho, jak a k čemu roste.
Stejnou radost, jakou jsem měla já, když se v Nábřežní narodila a náš lékař v příšerně legrační igelitové zelené čepičce, kvůli které jsem raději hned po jeho příchodu zavřela oči a rozhodla se řídit jen známým hlasem a jasnými pokyny, spokojeně a vědoucně zavrněl:
„Nojo, je to kočka!“
To přimhouřené očičko měla Týna určitě z té hrozné čepičky. Dodnes jsem o tom přesvědčená :).
VŠECHNO NEJLEPŠÍ K PATNÁCTINÁM, BERUŠKO!
Veronika Valíková Šubová
Jak jsem kupovala Cinzano
Tak jsem po několika letech zase v Uherském Hradišti, tedy kousek od něj. Dostala jsem jako dárek nocleh v jednom krásném velkém domě, abych nemusela řešit hotel. Málokde je mi lépe než v této části Moravy.
Veronika Valíková Šubová
Kde se vzalo tolik nenávisti?
Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?
Veronika Valíková Šubová
Pravidla randění podle babiček
Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Zákon proti úhynu ryb. Všechny trubky svedené do řek se budou zapisovat
Premium Rybáři si všimnou úhynu ryb v řece. Hasiči, zatímco havárii likvidují, na webové aplikaci vidí,...
Náš Den D. Jak se Čechoslováci v srdci Francie postavili divizi SS
Premium Byla to nerovná bitva. Proti hrstce partyzánů stála elitní německá divize SS Das Reich na tancích...
Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“
Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...
Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...
Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA
Už jste slyšeli o nové pokračovací mléčné výživě BEBA SUPREMEpro 2 určené dětem od ukončeného 6. měsíce? Nyní můžete tuto nejdokonalejší recepturu...
- Počet článků 463
- Celková karma 27,54
- Průměrná čtenost 1667x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky