O Jonáši Petrovi
Jonáš napřáhl ruku a kavalírsky mě vytáhl na plošinku. Pak, trošku nešikovně, přilepil svojí pusu na mojí. Taky chutnala po borůvkách.
„V kolik máš bejt doma?“ Tu otázku jsem překvapivě položila já jemu.
„Do devíti. To víš…“ usmál se omluvně. Byl skoro o rok mladší a pod kontrolou. Jeho maminka nikdy nic neponechávala náhodě.
„To máme pro sebe ještě celou půlhodinu, Jonáši. Tolik času!“
Natáhla jsem se vedle něj na vyschlé, vonící dřevo, přitulila se blíž a uhranutě zírala na večerní oblohu. Přelom července a srpna byl v Limešově vždycky nejkrásnější. Nejměkčí. Nejsvůdnější.
„Za měsíc bude konec prázdnin,“ vzdychla jsem lítostivě. „Už za měsíc.“
„Je červenec, bludičko!“ Jonášovo vnímání přítomné chvíle. Žádné zbytečné obavy z budoucna, žádné stresující skoky do minulosti. Zázračná filosofie.
„Nenávidím konec prázdnin. Ten poslední den, než začne škola, Jonáši, vždycky mám pocit, že se udusím! Jako červ se zavrtávám do knížek a dělám takový jakoby úhybný manévry! Třeba se snažím přesvědčit samu sebe, že kalendář se zbláznil, že je začátek června! Nebo že jsem někdo úplně jinej…“
„Je ti tam dobře? Za zdí?“
„Je mi tam dobře, Jonáši.“
Nic neříkal a zamyšleně koukal na večerní oblohu. Barvila se do šeda a na některých místech krvácela. Možná slunce oplakávalo konec toho nádherného dne.
Jonáši, ty věříš na nebe, že jo.“
„No,“ připustil váhavě.
„Seš katolík, musíš věřit na nebe. Jako malá jsem chodila s babičkou do kostela.“
„Já o tom zas tolik nepřemejšlim,“ zavrtěl se v teplém důlku mého ramene.
„Ale to bys měl. Víš, já kdybych věřila na nebe, doufala bych, že budu mít svoje vlastní. Soukromý. Aby to tam bylo jako za tou zdí. Abych třeba věděla, že tam potkám tebe, ale že tam nepotkám naši fyzikářku, co mi dala trojku a vůbec jí mě nebylo líto.“
„Představuješ si to hrozně jednoduchý, mandelinko. A plácáš nesmysly.“
„Já si nic nepředstavuju, Jonáši. Já si jenom tak tiše a nepoučeně sním.“
Zavřela jsem oči a poslouchala cvrčky. Cvrčeli nádherně v té mateřídouškové vůni. Jonáš mě hladil po vlasech a občas nesměle líbnul na ucho nebo na tvář. Možná bych té fyzikářce měla odpustit, napadlo mě najednou. Je to docela hodná ženská, když mi dala trojku, protože já jsem si zasloužila rupnout. Zeptám se na to Jonáše, až mě přestane šimrat za krkem.
Dech se mu maličko zrychlil a dřevěná podlážka posedu začala připomínat tobogán. Jonášova maminka byla prozíravá žena. Možná už se ho na nic nezeptám. Možná jen zavřu oči a oddám se pevné víře, že tahle krátká chvilka bude mít v mém soukromém nebi svoje oprávněné místečko.
Když se Jonáš Petr konečně dostal na vysokou a přistěhoval na kolej do našeho města, byla už jsem téměř vdaná. Zapili jsme to tenkrát hořkosladkou sklenicí pomerančového džusu.
Pak přišlo období mejdanů a Jonáš nikdy nesměl chybět na žádném z nich. On to byl, kdo z náhodné skrumáže lidí zázračně vyráběl společnost. V jeho přítomnosti si dámy načechraly peříčka a pánům zčervenaly oči vidinou brzkého souboje. Moje kamarádky, snad s výjimkou Sáry, která nikdy zbůhdarma neplýtvala energií a ani v tomto případě nehodlala dělat výjimku, si houfně nechávaly propichovat srdce šípem toho malého parchanta Amora, aby se pak mohly dosyta vyplakat u mě v kuchyni. A já jsem občas přistihla samu sebe, jak tiše přemýšlím a říkám si coby, kdyby…
Ale historie nezná žádná kdyby, tvrdili nám vždycky zatvrzele profesoři na naší fakultě. Nakonec jsem si zvykla vytrhávat svá kdyby z kontextu a vytvářet z nich paralelní historii. Soukromou. Virtuální.
Mám strach, abych v ní jednou nechtěla zůstat napořád…
Soukromý nebe 2004
PS: Jako vzpomínka na jedno čerstvě ukončené přátelství - to je někdy horší než konec manželství :)
Veronika Valíková Šubová
Lékaři si zaslouží naše uznání, úctu, lásku...
...dostatek volného času aby jim nehráblo, a dostatek peněz, aby nám dlouho vydrželi. Protože mít kolem sebe dobré lékaře, to je zázrak a štěstí! Kdo takový zázrak potkal v nejtěžších chvílích života, pamatuje si to nadosmrti.
Veronika Valíková Šubová
Hlášení o fenoménu „dezolát“ v literatuře
Antigona, Sókratés, Kristus, svatý František, Dante Alighieri, Francois Villon, William Shakespeare, Karel Havlíček Borovský, F. M. Dostojevskij, W. Churchill... Jsou důvěryhodní? Můžeme se spolehnout na jejich hodnotový systém?
Veronika Valíková Šubová
Kdo se má v těch dezolátech vyznat?
Jak má prostý člověk vědět, kdo je "dezolát?" Jak se má vyznat v "dezolátní sféře", pokud ji pravidelně nesleduje? A znali umělci v roce 1977 při podpisu "anicharty" text Charty 77 a všechny její signatáře?
Veronika Valíková Šubová
Kristýnka
Tak mojí Kristýnce už je dvacet pět let. Narodila se první neděli adventní, kolem desáté ráno, v roce 1998 ve slavné porodnici Nábřežní, a když ji Čaroděj vytáhl z břicha ven, suše poznamenal:„Nojo, je to kočka.“ A kočkou zůstala.
Veronika Valíková Šubová
Moje prodloužená stávka
Tento týden oficiálně opustím střední školství. Možná načas, možná natrvalo. Učila jsem od roku 1990 a s výjimkou desetileté mateřské a covidové pauzy jsem téměř každý rok do nějaké školy „chodila“. Letos mi došla motivace.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Co mírová konference v Čapím hnízdě, napadla Černochová Babišovu kritiku
Ministryně obrany Jana Černochová ostře reagovala na kritiku české muniční iniciativy pro Ukrajinu...
Opilý řidič kličkoval Brandýsem. Čtyři tisíce pro každého, uplácel pak policisty
V druhé polovině dubna zastavila policejní hlídka kličkující a pomalu jedoucí auto. Cizinec, který...
Došla na Majálesu voda? Odmítáme to, říká pořadatel. GIBS prověřuje zásah
Na sobotním festivalu Majáles v pražských Letňanech nebyl problém pouze s vracením peněz za zálohy...
Masivní sucho je zpět, hrozí požár jako v Českém Švýcarsku, říká klimatolog
Podcast V den pálení čarodějnic Český hydrometeorologický ústav varuje před vysokým rizikem šíření požárů,...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 461
- Celková karma 25,71
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky