Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nejlepší kámoška

„Mami, Julinka mi píše, že už nejsem její nejlepší kámoška,“ stěžuje si moje dcera plačtivě. Derou se mi slzy do očí. Jako Týnce. Tuhle „Instituci“ jsem přece v mládí stokrát obrečela. A teď se kvůli ní bude trápit moje beruška…

Podívej, mami,“ křičí Týnka zoufale a vztekle kope do nohy od stolu. „Podívej, co mám v mailu! Jula mě vyndala z přátel na facebooku!“

„Proč tě vyndala?“

Začíná to obvykle ve školce. Zuzanka se přátelí s Helenkou. Sousední postýlky. Sousední židličky. Pak první třída. Střední škola. Společné mejdany na koleji. Svatby, křtiny, oslavy narozenin. Moře a hory. Někdy jim to vydrží až do důchodu. Zuzankám a Helenkám. Kristýnkám a Julinkám…

„Jak to mám vědět? Tak jsem si ji blokla! A podívej, co mi píše po tom bloknutí! Je to normální?“

Hledím do monitoru. Holčičí písemná konverzace. Ta Týnina s obrázkem nějaké seriálové příšery. Julina s fotkou roztomilého psa.

„Moje nejlepší kmoška už NEJSI, NEJSI, NEJSI, NEJSI, NEJSI.… „

„Co jí mám napsat?“ ječí Týna rozzuřeně. „Když sem jí nic neprovedla! Vůbec to nechápu!“

„Tak NEJSEM, NEJSEM, NEJSEM…můžu tě navštívit?“ navrhuji smířlivě.

„To ne! Bude si myslet, že dolejzám!“

„Zeptej se jí, proč se na tebe zlobí.“

„ Ona mi to neprozradí!“

„Tak jí nepiš nic.“

„Ale já chci vědět, proč mě z těch přátel vyndala!“

Cítím těžkou bezradnost. Tahle situace nemá řešení. Když Týna ustoupí, Jula může přitlačit. Když přitlačí, Jula nemusí stoupit. Jak mohu vědět, co se mezi nimi stalo. Jaká okolnost nahlodala křehké pouto náctiletého přátelství…

Týna vztekle buší do klávesnice a vrčí. Pak čeká na odpověď. Pak si ji čte. Pak zaječí a počítač vypne. Popadne Janu Eyrovou a ve dveřích do svého pokoje zasyčí:

„Už nikdy nebudu věřit nejlepší kámošce. Teď je z ní největší nepřítel! Život je hrozně nespravedlivej!“

Přemýšlím, jakým moudrem uklidnit svou ukřivděnou holčičku. Jakou náplastí zalepit její odřenou duši…

 

Začalo to ve škole, protože do školky jsem nechodila. Posadili mě vedle Ofélie. Spolu jsme se učily číst a psát, spolu si hrály na Vinnetoua. Pak si Ofélie sedla vedle Hermíny, která byla hezká a pitomá. Ofélie mi řekla, že už nejsem její nejlepší kámoška. Brečela jsem dva měsíce.

V pubertě jsem se kamarádila s Danielou. Spolu jsme se přihlásily do vodáckého oddílu. Spolu se zamilovaly. Pak mě On pozval do kina a Daniela se mnou přestala mluvit. Brečela jsem jen měsíc. Ráda totiž chodím do kina.

Na gymplu jsem potkala Sáru a Irenu. Na horách jsme spolu bydlely v jednom pokoji. Po návratu jsem brečela jen týden. Od té doby nenávidím třílůžkové pokoje a tříčlenné dámské jízdy. Vždycky to projedu.

Potom vysoká, Klára a mejdany. Žofinka z prázdnin. Eliška z divadla. Tolik nejlepších kamarádek. Tolik nadějí. Tolik slz vyřvaných do polštáře.

Být nejlepší kámoškou je závazek. Vyžaduje odpovědnost. Přináší exkluzivitu. V případě hořkého konce pak pocit nejčernějšího zoufalství…

 

Po hodině se dveře Týnina pokoje otevírají.

„Jdu ven,“ zasyčí moje dcera pateticky. „Kdyby volala, řekni, že jsem šla s Bárou na náměstí.  Že na tu mou oslavu chodit nemusí!  Ať si trhne nohou a kamarádí se s tou obludou tlustou!“

„S kým?"

"Se Sabrinkou! Co s ní teď chodí na tanečky!“

Týna mizí a mě se zmocňuje pocit úlevy. Možná nebude plakat do polštáře. Možná se s tou zrádnou Institucí vypořádá zdatněji než já!

Zvoní telefon. Nasazuji tón starostlivé matky, ale na druhém konci se ozve Diana.

„Mám depresi! Okamžitě mi řekni něco nadějného!“

„Moje dcera nemluví se svou nejlepší kamarádkou. Nebudou spolu slavit narozeniny.“

„Neslavím narozeniny,“ pronese Diana pohřebním hlasem. „Ani Vánoce ani 17. listopad.“

Taky k moři se mnou nejezdí. Ale když zuřím, bere mě vážně. Pozorně naslouchám. Konejším. Zítra budu volat já a křičet, že svět je žumpa a já hovnocuc.

K večeři se vrací Týna. Pokládá mobil vedle talíře a nervózně hypnotizuje displej. Sonduje, jestli Jula nevolala. Pak se vrhá k počítači.

„Mami, podívej. Jula mi poslala smajlíka ve tvaru srdíčka. Že je krásnej!“

Tupě zírám na růžovou příšerku s rozšklebeným zubatým úsměvem. Já bych se jí lekla.

Ale Týna se tváří nadšeně a hned Jule odesílá další příšerku, tentokrát světlemodrou. Pak spokojeně vypne počítač a jde si číst. Tváří se jako ti smajlíci. Má zase svojí kámošku. Svojí nejlepší kámošku. Možná spolu půjdou na střední. Budou společně pařit na mejdanech, slavit svatby a křtiny, jezdit k moři a na hory. Možná jim to vydrží až do důchodu.

Moc bych jim to přála. Kámoškám.

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | pondělí 25.7.2011 15:44 | karma článku: 22,09 | přečteno: 1544x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Jak jsem kupovala Cinzano

Tak jsem po několika letech zase v Uherském Hradišti, tedy kousek od něj. Dostala jsem jako dárek nocleh v jednom krásném velkém domě, abych nemusela řešit hotel. Málokde je mi lépe než v této části Moravy.

30.5.2024 v 0:05 | Karma: 15,99 | Přečteno: 641x | Diskuse| Ona

Veronika Valíková Šubová

Kde se vzalo tolik nenávisti?

Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?

17.5.2024 v 21:10 | Karma: 39,23 | Přečteno: 1879x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Pravidla randění podle babiček

Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?

7.5.2024 v 21:13 | Karma: 32,28 | Přečteno: 1120x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 18,76 | Přečteno: 695x | Poezie a próza

Veronika Valíková Šubová

Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023

Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...

21.4.2024 v 13:40 | Karma: 34,66 | Přečteno: 1364x | Politika
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Kam na dovolenou v Česku? Nová místa i cíle, které zatím neobjevily davy lidí

2. června 2024  13:20

Češky a Češi se vracejí do přírody. Stále více lidí lze potkat během dovolené na turistických...

Sociální dávky lákají uprchlíky z Afriky, notovali si Dostálová s Vondrou

2. června 2024

Migrační pakt je podle lídra koalice SPOLU Alexandra Vondry nedostatečný. Uvedl to v diskusním...

Malostranský zápisník: Kdo byl Karel Kramář? A co je forčeking?

2. června 2024

Premium Zlatí kluci z Prahy i jeden profesor z Brna si možná rozšířili obzory. Supermatka Jermanová nakojí...

Braniborskému Bernau pomohlo proti husitům pivo, teď to slaví spolu s Čechy

2. června 2024  12:51

V braniborském Bernau nedaleko Berlína v neděli vrcholí třídenní husitské slavnosti, které jsou...

  • Počet článků 463
  • Celková karma 27,54
  • Průměrná čtenost 1667x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz