Lampion od ministryně Valachové 17. 11. na Albertově - další roztomilý paradox naší doby

Studenti na Albertově dnes deklarovali celonárodní akademickou jednotu, do níž zahrnuli i ministryni Kateřinu Valachovou. Zjevně jim nevadí nesvoboda, která s nástupem sociálnědemokratických ministrů přišla do českého školství.

Téměř každý rok si píšu blog k 17. listopadu, který stále považuji i za svůj svátek.

Letos jsem necítila potřebu vyrazit do ulic. Nicméně se domnívám, že v tomto dni by si lidé měli především připomínat oběti dvou velkých totalit - nacismu a komunismu. A studenty, kteří v roce 1939 I 1989 velmi riskovali. V prvním případě proto, že ještě neznali nacistickou hydru, která svá totalitní křídla kladla na jejich hlavy zprvu nepříliš agresivně, v tom druhém proto, že svátek studentů, který slavil i komunistický režim, NÁM sliboval jistou pochybnou imunitu.

Ještě v mraze na Národní, když byl slyšet štěkot psů a lidé nevěděli, co se děje, jsme si říkali:
"Dneska se nám nemůže nic stát, dneska máme svátek."

V totalitách ovšem neplatí žádná pravidla, totality jednají tak, aby udržely svou moc. Tím se liší od demokratických zemí, v nichž rozhodují hlasy všech volících občanů, kteří svým zástupcům dávají hlas v rámci předem dohodnutých systémů.

Peru se s virózou a pozoruji oslavy 17. 11. v televizi. Politici se jako každý rok předhánějí v tom, čí projev bude působivější, význam jejich slov se ovšem mnohdy někam vytrácí. Na Albertově řeční studenti, rektoři a Petr Pithart. Studenti nezapřou nadšení a touhu věci měnit a zlepšovat - to je typický rys studentských vůdců v každé době. Budoucí právník mluví rozumně. Zástupkyně Studentské rady nikoli. 

Pomiňme fakt, že svůj projev nemá dobře připravený, že bojuje s češtinou a svou nespokojenost směřuje jednostranně. Černobílé vidění jí vyčítat nemohu, patří k věku.

Když však slečna rozsvítí na tribuně lampion v barvách státní vlajky, který prý před chvílí dostala od ministryně školství Kateřiny Vlachové, zaskakuje mi v krku bylinkový čaj. Studenti, rektoři i lampión deklarují na závěr shromáždění akademickou jednotu v boji za zachování svobody a demokracie.

Chci v tento den, kdy vzpomínáme na oběti dvou velkých totalit, připomenout, že oblíbenou státní maturitu prosadila sociálnědemokratická ministryně školství Buzková a že její straničtí nástupci (Chládek a Valachová) potichu, ale velmi razantně zrušili všechny změny v maturitě z ČJL, které po roce 2012 zavedl ministr Fiala, a ještě ostřeji přitáhli šrouby. Konkrétněji:

1. Od letošního roku se vrací centrální hodnocení maturitních slohů podle kritérií, vycházejících ze zastaralé a "ideologické" teorie funkčních stylů: 

Přílohy, které jsou nedílnou součástí kritérií hodnocení maturitní zkoušky ve školním roce 2015/2016 

2. Struktura ústní zkoušky sestává asi ze třiceti bodů (na minutu dva), studenti se mají zabývat jazykovými brouky (metafora, metonymie, epizeuxis, lyrický subjekt a řeč nevlastní přímá), nikoli interpretací a etikou literárních děl:

Obecná struktura ústní zkoušky

3. V loňském roce ministerstvo schválilo Seznam autorů a směrů, na něž mohou maturanti narazit v didaktických testech - chybí tam většina spisovatelů, kteří byli vězněni oběma totalitními režimy, s lupou budete hledat autory katolického či židovského vyznání, moderní literatura absentuje zcela, zato S. K Neumann chybět nemůže:

Seznam autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí k DT ČJL_2016-2017

(Vše najdete na  http://www.novamaturita.cz/, v oddíle zkoušky a předměty, český jazyk - didaktický test, písemná práce, ústní zkouška)

Tak ať ten lampion ministryně Valachové studentům pěkně svítí při jejich obraně svobod a demokracie.

Já jsem si při pohledu na něj vzpomněla na na George Orwella i na jiný listopadový svátek, který jsme mnoho let byli nuceni slavit ve školách a v ulicích.

Také při něm svítily lampiony.

Související články:

• Škola a maturita

• NEVERMORE