Eva Tvrdá
Stille Nacht (povídka)
Doby, kdy z Německa do Hlučína bylo, co by kamenem dohodil, nenávratně skončily. Greta ležela na posteli v jakémsi penzionu kdesi v Německu a umírala. Nevnímala, kde je. Opuštěná stará žena odkudsi ze střední Evropy
Eva Tvrdá
Vyhlídkový let (povídka)
Malé výletní letadlo vzlétlo nad krajinu a poskytlo pasažérům vyhlídkového letu první úchvatné dojmy. Před týdnem mu bylo sedmdesát let a od svých vnoučat dostal bláznivý dárek – vyhlídkový let. Slíbili mu, že letadlo poletí až nad Rohov, takže uvidí svou vesnici shora. Měl tak trochu pocit, že se plete Bohu do řemesla. Dívat se na svět shora... V duchu se pokřižoval, ale výlet ho těšil. Dokonce dnes nemohl dospat
Eva Tvrdá
Zákon (povídka)
Na vesnici padal soumrak. Muž v ušmudlaných montérkách opatrně našlapoval na chodník. Hleděl upřeně před sebe a trochu se usmíval a trochu šklebil. Táhl starý vozík a na nohou měl polorozpadlé boty o dvě čísla větší, než jaké opravdu potřeboval. Nedokonalosti světa nevnímal. Vznášel se na obláčku laciného alkoholu a nejistým krokem mířil k hospodě.
Eva Tvrdá
Bludičky (povídka)
Zábly ho ruce. Zapomněl na rukavice a teď toho litoval. Potuloval se mezi stánky vánočního trhu, vdechoval vůni punče, svařeného vína, opékaných klobás a bramboráků a nechápal, co tady dělá.
Eva Tvrdá
Staré haraburdí (povídka)
Věže chrámu svatého Víta v Praze se majestátně tyčily nad malostranskými střechami a zdálo se, že mají blízko k nebi. Marichen ale věděla, že tyhle věže mají k nebi daleko. Nádherné chrámy v Praze zely prázdnotou, sloužily jen jako turistická atrakce.
Eva Tvrdá
Hrst hlíny (povídka)
Vlak projížděl přes vltavský most a Lena soustředěně pozorovala řeku a palác hradu tyčícího se nad ní. Palác se netyčil jen nad řekou, ale i nad městem a zřejmě i nad celou zemí. Odsud nikdo nedohlédl do kraje, ze kterého odjížděla. Praha byla daleko a možná i příliš vysoko v oblacích.
Eva Tvrdá
Hedin hříšný život (povídka)
Každé ráno si Heda vařila meltu. Dávno si zvykla na elektrický vařič, který měla ve svém pokoji. Ty tam byly doby, kdy ráno roztápěla sporák, zápasila s ohněm, kouřem, počasím i uhlím a vařila meltu pro celou rodinu. Dnes jen otočí knoflíkem na elektrickém vařiči, postaví na plotýnku, která se v mžiku rozpálí, hrníček s vodou a za chvíli je hotovo. Alespoň starou dobrou meltu si nechává kupovat. Snacha se na to sice tváří všelijak, ráda by Hedu naučila vařit si všechno rozpustné – ranní kávu, večerní čaj i polední polévku, ale Heda věří na opravdové věci. Nechce náhražky, a tak každé ráno staví vodu na plotýnku a čichá vůni melty, která ji provázela celý život. Nač si už na těch pár dnů, týdnů, možná let zvykat na něco jiného?
Eva Tvrdá
Anděl (povídka)
Noc plná alkoholu a vzpomínek rozbušila v hlavě obrovské kladivo. Pach barev a terpentýnu dráždil k zvracení, přesto uklidňoval. Pach známého světa.
Eva Tvrdá
Život jedince ve velkých dějinách
V těchto dnech na knižní trh přichází Slezská trilogie spisovatelky Evy Tvrdé. Obsahuje knihy, které původně jako celek myšleny nebyly. Jedná se o Dědictví (2005), Třešňovou alejí (2008) a Okna do pokoje (2010). Přestože tyto prózy byly psány a vydány jako samostatné tituly, jsou volně propojeny tematicky a motivicky a mají řadu společných rysů. Co všechno z knih tvoří ucelený soubor, napoví následující rozhovor.
Eva Tvrdá
Kavárna Albertina (hravý příběh)
Albertina dohlížela na přípravu chlebíčků a salámových, sýrových a šunkových mís. Občas její vrásčitá ruka s několika masivními zlatými prsteny poupravila tu plátek šunky, tu vajíčko s kaviárem, tu olivu. Končil říjen a vítr kolem kavárny studeně foukal. Albertina pocítila na zádech mráz. Možná se tak hlásila nastupující zima, možná se tak hlásila smrt. Ani jedno, ani druhé Albertinu neděsilo. Zim prožila už devadesát a smrt byla blízko. Velmi blízko. Pousmála se. Dobelhala se k oknu kavárny a vyhlédla na malé ubohé náměstí.
Eva Tvrdá
Pohádka o tom, co namalovaly dva nezbedné štětečky (čtení pro děti)
Žila jednou jedna hodná paní malířka. Protože měla moc ráda děti, malovala jim do knížek překrásné obrázky. V malovaném džbánku mezi všemi těmi štětci a štětečky, které používala k malování, bydleli také dva nezbedové.
Eva Tvrdá
Volyňští Češi (pár poznámek z historie)
V knize Třešňovou alejí prožívá příchod do staronové vlasti rodina volyňských Čechů. Kdo jsou volyňští Češi?
Eva Tvrdá
Třebom (pár poznámek z historie)
Obec Třebom se stala námětem knihy Třešňovou alejí. Velmi častou reakcí na přečtení této knihy je cesta do Třebomi a hledání míst, která však lze najít jen v četbě. Snad ta alej...
Eva Tvrdá
Naděje (Třešňovou alejí - úryvek)
Po mnoha dnech čekání a zmatků se konečně objevil otec. Vypadal jako cizí člověk, ale padli si s matkou do náruče, tak to musel být on. Neviděli se tři roky.
Eva Tvrdá
Muži (Třešňovou alejí - úryvek)
Kdy vstoupil do Edeltraudina života mužský svět? Nepamatovala si. Bývala obklopena ženami a dětmi, muži bývali většinou pryč – na poli, v sadě, ve stodole, v hospodě. Matka, kdysi ještě babička, služebné, mladší sourozenci, vyhřátá kuchyň s ranními, poledními a večerními vůněmi. To byl domov. Muži v jejím dětském světě začali hrát vážnější roli až v okamžiku, kdy zmizeli.
Eva Tvrdá
Viva la Revolución? (čtení na pokračování - závěr)
35 Bylo rozhodnuto. ...Vím, že ti čtrnáctého bude osmatřicet. Nemyslíš si snad, že muž v tomhle věku začíná stárnout?... Muž začíná stárnout... Fidel ho nakonec přesvědčil, aby se tajně vrátil na Kubu a přípravu na novou operaci dokončil tam.
Eva Tvrdá
Viva la Revolución? (čtení na pokračování 6)
33 Šedivé jaro pominulo. Vilku v Ládví u Prahy obklopila zeleň, stromy a keře kvetly a voněly. I lidé jako by roztáli. Che pozoroval téměř třicetiletou tmavovlasou Tanju a přemýšlel nad tím, nakolik se podílí na vymizení jeho depresí.
Eva Tvrdá
Viva la Revolución? (čtení na pokračování 5)
31 Che soustředěně hleděl do zrcadla opřeného o zeď a snažil se zachytit rysy muže, se kterým už několik týdnů pobýval. Dar Es Salaam, kubánská ambasáda, malý těsný byt. Vězení a dovolená zároveň. Sám se sebou. Dva společníci, kteří si nelžou, nepodvádějí se, vidí pravdu a právě teď na sebe mají spoustu času.
Eva Tvrdá
Viva la Revolución? (čtení na pokračování 4)
29 Konžská armáda a žoldáci dobývali vesnici za vesnicí a nezvratně se blížili k jezeru. Oblasti donedávna ovládané povstalci propadaly zoufalství. Vesnice, kterými Kubánci ustupovali zpět k jezeru Tanganika, budou za pár dní vypáleny, rolníci zmasakrováni a jejich ženy odvlečeny do sexuálního otroctví.
Eva Tvrdá
Viva la Revolución? (čtení na pokračování 3)
27 Che zuřil. Fidel přečetl jeho dopis na rozloučenou. Přečetl ho celému světu během svého prvního projevu před Ústředním výborem toho, co nazýval komunistickou stranou.
Eva Tvrdá
Che Guevara je docela obyčejný příběh muže
Byla to nejzajímavější práce, kterou jsem kdy dělala, říká o své nejnovější knize spisovatelka Eva Tvrdá. Nese název Viva la Revolución?, hlavními hrdiny jsou revolucionář Ernesto Guevara a Kuba a na obálce nechybí nejznámější portrét legendárního revolucionáře.
Eva Tvrdá
Kuba a Česká republika (pár poznámek z historie)
Kuba a Česká republika jsou velmi vzdálené země. Přesto se dějiny těchto dvou vzdálených zemí ve dvacátém století v mnoha styčných bodech setkaly.
Eva Tvrdá
Viva la Revolución? (čtení na pokračování 2)
25 Bušení srdce, zatajený dech, kovová hlaveň a pažba přitisknutá k hrudi. Napjaté ticho a oči těkající z místa na místo. Teď. Střelba, úkryt, útěk, střelba.
Eva Tvrdá
Most (povídka)
Ve střešním prostoru starého kostela, v prachu a ve špíně, stály velké mosazné svícny. Kdosi je tady odložil, když byly nahrazeny snadno udržovatelnými plastovými stojany.
Eva Tvrdá
Fotografie pro babičku (povídka)
Město Charmes leží daleko od Hlučína, až v severovýchodní Francii. V roce tisíc devět set čtyřicet tři tady žil a pak i zemřel řadový voják wehrmachtu, Žanetin praděd, rodák z Bolatic na Hlučínsku, Antonín Kocur. Někde tady, na místním hřbitově, by měl být pochován.
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 | další |
