Viva la Revolución? (čtení na pokračování 3)

27 Che zuřil. Fidel přečetl jeho dopis na rozloučenou. Přečetl ho celému světu během svého prvního projevu před Ústředním výborem toho, co nazýval komunistickou stranou.

Z natáčení dokumentu ke knize. Tobi a E. TvrdáMiluše Pagáč

Jakmile uslyšel Fidela z rozhlasu, ztuhl. Tohle bylo vážné. Sklonil hlavu, protože se na nikoho v okolí nemohl podívat, a zapálil si. Teď, když všichni slyšeli, že se zřekl kubánského občanství, je jeho autorita nenávratně pryč. Je z něho znovu cizinec.

Zveřejni má slova ve chvíli, kdy to bude vhodné… Byla tohle vhodná chvíle?

A ještě mu Fidel poslal dlouhý dopis. Dopis, ve kterém popsal, jak důkladně podporuje a rozmazluje podivné existence z tohoto nešťastného kontinentu. Oslavy, podpora, pomoc. Oslavy, podpora a pomoc pro whisky a ženské.

Jako by se mu všichni vysmívali…

Rozhodl se skoncovat s diplomacií. Náhle si uvědomil, že zprávy, které posílal, přecházely realitu. Snažil se být tady politikem, a to se obrátilo proti němu. Překonával svůj přirozený cynizmus a referoval do Havany urputně pozitivně. A výsledek? Hamižní budižkničemové jsou oslavováni a revoluce je ztracena.

Je nutné uvést věci na pravou míru.

…jménem proletářské revoluce děláme chyby, které nás mohou přijít velmi draho… nedokážeme sami osvobodit zemi, která nechce bojovat; musíš vytvořit bojového ducha a vojáky hledat s Diogenovou pochodní a Jobovou odvahou – což je úkol, který je tím těžší, čím více sraček se cestou potkává… nedělej už stejnou chybu a nerozdávej takhle peníze…Věříš mi vůbec?

Za pár dní přišel telegram.

…Jestli je naše přítomnost neospravedlnitelná a neužitečná, asi bychom měli zvážit ústup…

Byla polovina listopadu a Che byl téměř připraven uznat porážku. Taktické ústupy byly součástí jeho partyzánského života. V Kongu ale musel poprvé v životě pomyslet na úplný ústup, ponižující a definitivní.

28

Krůta v koupelně bydlela. Chovali ji tam mladí manželé, s nimiž Viktor sdílel koupelnu. Nelíbilo se mu společenství s krůtou, ale chtěl přežít. Přijal tedy krůtu hned první den do svého života.

Co všechno bude nucen ještě v tomhle bizarním exotickém světě přijmout?

Neměl k dispozici víc než kapesní slovník a to, co se naučil. Bylo mu něco přes dvacet, v kapse čerstvý diplom inženýra geologie a to bylo vše. Napadlo ho, že osud je kdesi zapsán a vzepřít se mu není možné. Kde je počátek toho, že on, kluk z malého dvorku na česko-polském pomezí, stojí před zaprášenou fabrikou a hledí na kupu kubánské niklové rudy?

Bagr nakládající měkkou rudu mu připadal důvěrně známý, viděl ho dnes poprvé, ale rozuměl mu daleko víc než komukoliv, s kým se v posledních dnech setkal.

Pocítil, jakou sílu má náhoda.

Náhoda?

Téma diplomové práce mu bylo určeno. Zrovna jeho ročník se stal pokusným králíkem, na němž byl vyzkoušen model spojení teorie s praxí. Studenti byli vyhnáni z laboratoří a poslucháren do terénu. Vyfasoval s kolegou téma, podnik, pro který měli pracovat, starou motorku a opuštěný statek jako základnu. Hororové bydlení na zchátralé samotě, jízdy na motorce jihozápadní Moravou, láhve laciného vína, grafy, texty, déšť, slunce, první podzimní mrazíky. Sami dva prováděli geologický průzkum niklových rud.

Státnicové komisi pak předsedal jeden z nejlepších českých geologů, který hledal mladé lidi pro práci v zahraničí.

Revoluce na Kubě vyhnala z niklových dolů americké experty a Kuba potřebovala niklové doly a hutě udržet v provozu.

Proto tady teď stál. Expert s čerstvým diplomem. V kapse slovník a balíček cigaret a v hlavě zmatek.