Viva la Revolución? (čtení na pokračování - závěr)

35 Bylo rozhodnuto. …Vím, že ti čtrnáctého bude osmatřicet. Nemyslíš si snad, že muž v tomhle věku začíná stárnout?... Muž začíná stárnout… Fidel ho nakonec přesvědčil, aby se tajně vrátil na Kubu a přípravu na novou operaci dokončil tam.

Z natáčení dokumentu ke knize, E. Tvrdá a TobiMiluše Pagáč

Vybrali Bolívii. Zdálo se, že je to jediná země na světě, ve které by se v tuto chvíli dalo vytvořit ohnisko revoluce. A z Bolívie bylo blízko, velmi blízko do Argentiny…

Muž začíná stárnout… Co tím Fidel myslel?

Možná se sám cítí starý a unavený. Ozbrojený boj je jednoduchý a přehledný. Vždy má vítěze a poraženého. A vítěz v něm bere všechno. Jakmile jsou zbraně odloženy, přehlednost zmizí. Nastoupí intriky, polemiky, polopravdy, lži. Odvaha, čest a disciplína jsou najednou k ničemu. Pravdu začne mít kdejaký byrokrat, kdejaký cenzor, kdejaký lokaj. Myšlenky a ideály jsou zadušeny a na jejich hrobech vyrůstá nový svět. Nepřehledný a zmatený. Pokud ovšem nemá lídra, který dokáže určit směr.

Náhle mu došlo, jak musí být Fidel unavený. Americký imperialismus, sovětský byrokratismus, kubánská kontrarevoluce…

Musí se znovu setkat. Fidel a Che. Vždycky si dokázali vzájemně dodat sílu. A revoluce jejich sílu potřebuje.

Bylo rozhodnuto. Předtím, než rozehraje mezinárodní revoluční drama, se musí znovu setkat s Fidelem.

36

Viktor nastartoval džíp. Zařadil, přidal plyn a přitom si zapaloval cigaretu. Spěchal. Zaspal, ale při troše štěstí mohl do práce dorazit ještě včas. Auto se však nerozjelo. Znovu zařadil a znovu přidal plyn. Zase nic. Vztekle sešlápl plynový pedál až k podlaze. Motor se rozeřval, ale auto stálo.

Vypnul motor, vystoupil z auta a bouchl dvířky. Obešel auto a zhluboka nasál kouř z cigarety.

Náhle ho vztek přešel. Asi nebyl ani překvapený. Teprve teď si uvědomil, že auto stojí nakřivo. Nebylo divu, že se nerozjel. Obě pravé pneumatiky byly důkladně proříznuté.

Hleděl na zničené pneumatiky a lačně kouřil. Před několika dny mu někdo v noci prořízl levou přední. Viktor ji vyměnil  za rezervu a odpoledne si do místní autoopravny zajel pro novou. Novou neměli, ale tu poničenou zalepili.

Teď mu rezerva nepomůže.

Zapálil si další cigaretu a vydal se pěšky k opravně. Podařilo se mu jednoho z mužů přivést k autu. Muž se vyděsil.

„Momento!“ vykřikl a zmizel.

Viktor čekal u auta dvě hodiny. Cigarety mizely jedna za druhou.

Po dvou hodinách čekání se objevil generální ředitel trustu s malým statným Španělem hovořícím rusky.

Sdělili Viktorovi, že se jedná o útok a že dostane dům, ve kterém bude střežen.

KONEC PRVNÍ ČÁSTI