Koho byste volil, pane Turnere, Trumpa nebo Clinton?

Zeptala se mne třesoucím hlasem redaktorka významných novin a s viditelným napětím čekala, co odpovím. Jelikož jsem již četl vyjádření našich politiků a jiných významných osobností, musel jsem se trochu zamyslet.

Jedna odpověď mě napadla hned, ta diplomatická a tudíž ta nejhloupější: Nejsem Američan a nepřísluší mi, abych se k tomu vyjadřoval. Podmiňovací způsob v otázce však předpokládá, že volit nebudu a mohlo by to vypadat, že názor nemám, nebo ho nechci říci.

Opravdu bych svým výrokem nerad někoho ovlivňoval, paní redaktorko. To by byla pěkná odpověď, ale vyjadřovala by můj předpoklad, že na moje vyjádření netrpělivě řada Američanů čeká, a pak se teprve rozhodne. To by asi působilo nafoukaně.

Empaticky, neutrálně a patřičně kriticky zní odpověď: Tu volbu jim nezávidím. Není to však odpověď na tu otázku a působí to neslušně.

Podobné je to s výroky: Kdybych opravdu, ale opravdu musel, volil bych menší zlo A) Trumpa; B) Clintonovou

Poněkud divná by mi přišla odpověď: Nikoho, nevolil bych. To by byl špatný příklad mým potenciálním voličům, takhle uvědomělý občan reagovat nemá.

Pak přicházejí na řadu odpovědi empatické k americkému lidu, tedy vyjádření: Pro Ameriku by byl užitečnější A) Trump; B) Clintonová. Bez dalšího komentáře

Jinak bych se profiloval, kdybych bral ohled na svět, na Evropu a na Česko: Pro svět (Evropu, Česko) je lepší A) Trump; B) Clintonová. Bez dalšího komentáře.

Moc pěkná mi přišla odpověď: Volil bych změnu. A žádný komentář. Čtenáře bych trochu zmátl, jestli je tou změnou žena nebo populista

Pak už jen zbývají poněkud choulostivé odpovědi, ve kterých bych někoho označil bez vysvětlení a ještě horší odpovědi s patřičným vysvětlením, proč právě Trumpa nebo Clintonovou. To bych po vítězství toho, koho bych nevolil, mohl vypadat jako: A) ten, kdo má špatný odhad; B) ten, kdo je teď zklamaný; c) ten, kdo bude už na věky označován za odpůrce toho, kdo zvítězil, což je poněkud netaktické. Je to padesát na padesát a „správný“ politik nehraje takovou hru.

Z tohoto snu mě probrala dcera: Koho bys, tati, volil, kdybys byl Američan, Trumpa nebo Clintonovou? Odpověděl jsem spontánně: Clintonovou. A proč? Nevím, asi mi Donald Trump připomíná Miloše Zemana, beruško.