Idiotgramy

Pojem" ideogram" vyjadřuje mnohé, může to být logogram vyjadřující slovo, piktogram vyjadřující myšlenku, kaligram nebo prostě znak mající v úzkém, či naopak v širokém smyslu nějaký význam. Ale co to je idiotgram?

Ideogram použitý idiotem, nabízí se jednoduchá odpověď. Značka zákazu vjezdu na zdi, přeškrtnutý obrázek psa na vratech cvičáku, symbol jeskyně na mapě uprostřed Václavského náměstí. To, a leccos jiného však může být omyl nebo recese, idioti bývají rafinovanější.

Symbol má smysl, když je jeho smysl chápán. Tedy, že je znám symbol jako takový a z logiky věci je jasné jeho použití. Přeškrtnutou cigaretu na dveřích restaurace není nutno dále vysvětlovat, stejně tak označení hlavní silnice před křižovatkou. Na druhou stranu bychom se asi divili, kdybychom na dveřích domu našli symbol vykřičníku nebo otazníku. Jistou informaci o autorovi nám může získat, když na zdi uvidíme třeba ten oblíbený křížek s ramínky nebo kosočtvereček s čárečkou, ale význam nám bez vysvětlení opět většinou uniká. Bylo to nerozumné dítko toužící udělat něco zakázaného, neonacista nebo sexuální maniak? Kdo ví?

 Ideogram jako reakce na něco má většinou obecný význam jasný, ale konkrétní smysl má jen v pozitivním smyslu. Podepisuje-li se nějaká výzva nebo petice, ten kdo souhlasí, ji podepíše, jeho podpis je ideogram souhlasu, ten kdo nesouhlasí nebo neví, ji prostě nepodepíše. Ve verbální diskusi stačí jako souhlas s vyřčeným názorem pokývání hlavy ,gesto ruky nebo jednoslovný komentář, které jsou vlastně verbální nebo mimickou obdobou ideogramu, kdežto v případě nesouhlasu bychom se asi divili, kdyby diskutující jenom vrtěl hlavou, obrátil oči v sloup, otočil palec dolů nebo vyštěkl: „NE“. V takovém případě se předpokládá nějaké vysvětlení případně vyřčení jiného názoru. Vyvěšování vlajek je také jistým ideogramem a váže se k vyjádření sounáležitosti se státem nebo komunitou a má většinou logiku v případě nějakých významných událostí. Vyvěšení vlajky třeba na letní slunovrat by bylo přinejmenším zvláštní.

Podivně působící ideogramy na blogu  lze chápat třeba i takto:

Otazník pod článkem zvěčněný – komentující je zcela zmatený

Vykřičník pod statí samotně trčící – toť jeho autor zoufale křičící

Smajlíček, co na nás dole šklebí se – tak nějak čtenář v zrcadle vidí se

Paleček dolů razantně obrácen – uťáplý hoch je Césarem uchvácen

Vlaječka vějící za textu okrajem -   žijeme fotbalem, i když ho nehrajem