Pro pana Trčálka bylo finále fotbalového EURA 2021 víc než rozporuplným večerem

Ačkoliv od finálového zápasu mistrovství Evropy v kopané uplynulo již šest dní (ani se věřit tomu nechce!), jeho rozbory v médiích i zde na blogu stále pokračují, a proto ani já tohle téma ještě definitvně neopuštím a nejsem sám!

            Od chvíle, kdy si pan Trčálek vstřelil na EURU 2021 vstřelil vlastní gól, když si tvrdil, že předseda UEFA Čeferin není Slovinec, ale Rus (asi to jméno připomínalo panu Trčálkovi jméno ruského premiéra Černomrdina) to šlo z naším panem Trčálkem opravdu z kopce.

            Vše vyvrcholilo v ten večer, kdy se hrálo finále EURA, to padl pan Trčálek na samotné dno, což byl ovšem pochopitelný důsledek toho, že pan Trčálek je pokrokový člověk, například, když chodí Tři králové, vydává se pan Trčálek za toho černého, za toho mouřenína.

            A nejinak tomu bylo i ve finále EURA.

            „S Čeferinem mi to nevyšlo, však ještě uvidíte!“ smál se pod svůj umně maskovaný fous, když se zase převlékl za mouřenína a zaklepal na dveře anglické šatny.

            „Hej, nemáte ve svém teamu nějak málo černochů, hrome?“ uhodil na anglického trenéra.

            Ten se otočil do šatny, a když spočítal všechny černochy, řekl: „Máme v teamu přesně 14 černochů, a jen jednoho bělocha!“

            Pan Trčálek se ušklíbl: „A není to málo, Antone Pavloviči? Neměli byste mít ve svém teamu minimálně 15 černochů, když jste Angličani a anglická královna je taky černoška?“

            „Hrome, máte pravdu, do prdele práce! Tak přece nemůžeme vyběhnout na zelený pažit, když máme v teamu tolik bělochů a přitom jsme Angličani!“ chytil se trenér anglického teamu za hlavu, ale pak ho něco napadlo, protože si klekl před panem Trčálkem na kolena, a začal jej prosit, „velevážený pane, vy jste přeci taky černoch!

            Nechtěl byste dnes večer za nás hrát?

            Po pravdě řečeno, ten běloch, co o sobě tvrdí, že Angličan, ačkoliv je bílý jako křídla a vlasy má rusé jako Lenin, haha, kdo to kdy slyšel, aby královna Alžběta I. byla zrzka, když pocházela z kmene Mursi, jako celá dynastie Tudorovců a vlastně všichni Angličané, vyjma Skotů, kteří jsou původem Češi a proto jsou každému Angličanovi k smíchu, tak ten Angličan, co je bílý jako křída a co nám kazí rasový profil našeho teamu, tak ten stejně nedělá nic jiného, než jen pořád klečí.

            Co s takovým hráčem, co jen pořád klečí?

            Pane, zachraňte čest anglického národa a oblecte dnes večer, v den tak slavný, jeho reprezentační dres, neboť barva vaší pleti vás k tomu bytostné předurčuje, vždyť i Shakespeare (který byl ovšem bohužel jen poloviční černoch, něco jako Obama, nebo Malcom X.) věnoval své nejlepší sonety černé dámě, když hned ve svém sonetu č. 127 naprosto otevřeně píše: ,Prve svět nic krásného v BML neviděl, a pokud viděl snad, neříkal tomu krása‘!

            Buďte vy tou černou dámou, kterou dnes bude milovat celý anglický národ i v tom nejposlednějším liverpoolském doku, kde se hraje to nejlepší reggae na celém světě!

            Uděláte to pro nás, pro Anglii?“

            To se ví, že to pan Trčálek udělal, takový byl přece jeho pokrokový plán.

            „Ale budu kapitán vašeho teamu, protože jsem nejčernější ze všech!“ dal si jedinou podmínku, která mu byla okamžitě splněna, protože byl opravdu nejčernější, měl na to takový fígl, stačilo mu vypít magorák (padesát sáčků čaje zalitého půllitrem vřící vody a luhovaného tři dny a noci v době novu), po kterém okamžité zčernal.

            A tak toho večera vyběhl pan Trčálek v nádherném sněhobílém anglickém dresu, který se tak nádherně vyjímal na jeho pokrokové černé pleti na zelený pažit, aby se pomstil za to, že Čeferin není Rus.

            Ale co se vám nestane, lidi zlatí!

            Hned po úvodním hvizdu vám pan Trčálek popadne balón, vezme ho do náruče jak nějaké mimino, běží s ním přes půlku hříště skrz italskou obranu, aby nakonec balón položil za brankovou čáru a hned potom načal vítězoslavný tanec!

            Hlouběji už pan Trčálek padnout nemohl, vždyť ten magor si spletl fotbal s ragby a anglicky fotbalový národní team s novozélandskými All blacks matters, to už je prostě absolutní dno!

            Chybovat je samozřejmě lidské a něco takového se tudíž může přihodit i jinak takřka geniálnímu autorovi, jakým je pan Trčálek. Takže jediné, co bych panu Trčálkovi na závěr tohoto blogu s fotbalovým tématem osobně touto porodní i močovou cestou vzkázal, je to, aby si zbytečně nedával vlastní góly.

Například tím, když v reblogu, reagujícím na paní Lhotskou, obviňuje tuto úspěšnou blogerku z manipulování a sám se ho v mnohých svých článcích dopouští vůči jiným blogerům v míře vrchovaté...