Mechelen a Antverpy

A tentokrát k mým mimopracovním aktivitám, které jsou tu velice zajímavé. Před dvěmi týdny se mi povedlo vyrazit na zajímavý výlet do Mechelenu, kam se se mnou vydali ještě dva další cizinci, se kterými jsem se seznámila přes couchsurfing. A minulý víkend se mi povedlo úspěch výletničení opakovat – tentokrát do Antverp.

Mechelen se nachází v holandsky mluvící části Belgie na půli cesty mezi Bruselem a Antverpami, asi 20 minut jízdy vlakem. Mechelen býval bohaté město díky obchodu s textiliemi a v polovině 16. století byl na určitou dobu dokonce hlavním městem Nizozemí. Poté se všechny instituce přesunuly do Bruselu a Mechelen zůstal malým provinčním městečkem s roztomilým centrem a krásnou procházkou okolo řeky.

Protože se Mechelen nachází v důležité průmyslové oblasti, byla zde postavena první železnice v Belgii, ale jelikož se dobré ve špatné rádo obrací (a snad i vice versa), právě dobré dopravní spojení předurčilo Mechelen k tomu, aby se z něj později za německé okupace stal důležitý tranzitní tábor (SS-Sammellager Mecheln).

Návštěva města nevyžaduje nutně celý den, nejedná se o příliš rozlehlé místo. Nicméně procházka u řeky je romantická, centrum je krásné, typicky belgické a navíc zde mají vlastní speciální pivo, které je strašně dobré. A právě při ochutnávce tohoto piva se na mě a Isabelu jeden z našich mužských spolucestovatelů obrátil a řekl: ‚Vy jste svobodné, že?‘ (což není úplně nejmilejší kompliment, který si umím představit) a na můj tázavý pohled odpověděl: ‚Vypadáte tak šťastně a spokojeně.‘ A zdálo se, že tu poznámku i ten smutný tón myslel vážně.

Druhé město, které bych vám chtěla představit, jsou Antverpy, kam jsme s mojí nejmilejší spolustážistkou vyrazili následující víkend.

Antverpy jsou půl miliónovým městem s nádherným nádražím. Bylo to příjemné překvapení, po té, co jsem si pomalu začala zvykat na bruselská nádraží, která jsou většinou skrytá pod zemí, anebo se na té nadzemní části velice těžko hledá cokoli krásného.

Legenda říká, že jméno Antverp pochází z holandských slov hand (ruka) a werpen (házet). Zde bych vás zarazila na chvíli ve čtení a zeptala se, jakou legendu byste na základě těchto slov, vymysleli vy?

Říká se, že zde na řece Šeldě bydlíval obr Angtigón, který byl zlý a strašný, a vybíral poplatek ode všech, kteří chtěli po řece přeplout. Pokud někdo odmítl, obr mu usekl ruku a hodil jí do řeky. (Mimochodem, umíte si představit, že stojíte před zlým obrem a dobrovolně mu odmítnete zaplatit?) Ovšem nakonec se našel statečný mladík jménem Brabo, kterému se podařilo useknout obrovu ruku a věnovat jí stejný osud, jako mělo již tolik rukou předtím. Odtud tedy prý jméno Antverp a mladíkovo jméno se pak dostalo nejen šlechtické rodině Brabantů ale také několika regionům.

Dlouhou dobu byly Antverpy jedním z nejdůležitějších měst Beneluxu a dodnes je zde jeden z nejvýznamnějších přístavů. Právě kvůli němu byly Antverpy během obou válek strategickým městem. Během druhé z nich, spadlo na Antverpy více raket V2 (ano, zjistila jsem si, co to znamená, ale prokazovat své znalosti se raději neodvážím) než na všechny ostatní cíle dohromady. Přístav se sice zničit nepodařilo, ale celé město to značně odneslo. A tak je velká část města moderně přestavěna.

Dají se tu tak potkat části města, které spolu stylově nijak nesouvisí. Ale to si po nějaké době člověk v Belgii zvykne. Centrum připomíná bruselský Grand Place a je krásné. Hned kousek od centra se dostanete k řece a podél ní až k modernímu muzeu, jehož budova je naprosto obdivuhodná. Typicky belgicky nezapadá do svého okolí a rozhodně stojí za navštívení. Muzeum samotné zavírá už v 6 hodin, ale budova samotná zůstává otevřena až do půlnoci, dá se vyjet až nahoru na střechu, odkud je krásný rozhled na celé město. Ne zcela překvapivě jsme zde potkali skupinku dvacetliletých výrostků, kteří si sem vyrazili na piknik. Nedivím se jim. Připojili jsme se. A navzdory tomu, že to tu pro takové příležitosti musí být oblíbená destinace, vše bylo čisté, nikde žádné odpadky a ani jiné pozůstatky předcházejících party.

Na cestě domů jsem pak přemýšlela, jak dlouho by to tak asi zůstalo u nás.

(Zdrojem faktických informací v tomto článku jsou oficiální stránky obou měst a anglická verze wikipedie)