Cenný pocit jistoty, k nezaplacení.

Jsou cesty, které by jsme raději nepodnikli, vynechali, nebo raději zrušili. Jsou to návštěvy lékařů a týkají se každého z nás, bez rozdílu. My ženy, míříme trochu do jiných oddělení, jako naši protějšci. Pravidelné preventivní prohlídky gynekologie a mamografie. Je na každé z nás, jak zodpovědně se k nim postavíme.

"Kam jedeš", ptávají se často mé známé. "Jé, na "gyndu", no taky bych měla, nebyla jsem tam už pár let. Ale jak jednou začneš s doktorama, je to špatný", obhajují většinou svou absenci. Taky jsem tak jeden čas uvažovala a málem se mi to vymstilo. Paní doktorka tehdy nebyla nadšená a dala to taky pěkně znát. "Vy ženský jste hrozný, nedáte si říct a pak když je ouvej, řvete mi tu, jako malé školačky". Měla naprostou pravdu. I já řvala a svolávala toho nejvyššího, aby vše dopadlo dobře. Asi mě vyslyšel a já se tak stala vzornou pacientkou, docházející s přesnou pravidelností na veškeré kontroly.

Málo platný, ženy mi jistě dají za pravdu, že každé vyšetření prožíváme už několik dní předem. Co kdyby, ptáme se? Ta hrozná mrcha nemoc, jejíž název ani raději nevyslovuji, si zařádila už párkrát velice blízko mne. Pár let, tak prožívám každou kontrolu svých blízkých spolu s nimi, a s úlevou hltám každou zprávu o výsledcích.

Dnes byla řada na mně. Nekonečné minuty v čekárně, soucitné vzájemné pohledy nás čekajících. Jsou to chápavé pohledy, jsme přece všechny na jedné lodi. Z nervozity mám přečtené cedulky a nápisy i pozpátku a čas se tak vleče! Konečně částečná úleva, první vyšetření je v pořádku, ještě honem na mamograf. Vyšetření netrvá dlouho, vše jde jako na drátku. Ale pak to čekání na výsledek! Každá visí očima na dveřích, ve kterých se objeví doktorka a čekáme na to své jméno. Konečně slyším, jako ve snu, to své a rentgenuji teď pro změnu já ji, jak se tváří. "Je to dobré, paní Štanclová", slyším a s úlevou vydechuji. Nejraději bych ji objala, aspoň hluboce děkuji. V rychlosti píšu tu nejhezčí esemesku a pak vyrážím ze dveří, jako střela. S radostí, vstříc blížícímu se jaru. Stavím se i pro kytku, třeba frézii, udělám si ještě větší radost. Hned se člověku zdá svět krásnější a taky že je. Je hezčí o pocit jistoty, který se nedá koupit. Díky za něj!